Mnoho článků ze zákulisních příprav muzikálu bylo již husím brkem sepsáno. Teď nastala ta chvíle, kdy mohou vznešené dámy Musicalnetu čtenářům vyjevit, jak vypadalo představení z brků maestrů Zdeňka a Daniela Bartáka a maestra Petra Markova na celosvětových premiérách 6. a 7. července. Tento článek pojednává o první premiéře. Bene, bene, jdeme na to!
Stmívá se. Zámek Hluboká nad Vltavou se halí do šera. Díky častým bouřkám, které sužovaly obyvatele České republiky, bylo nasnadě obávat se, že ani v tento den neučiní počasí výjimku. Naštěstí tentokrát nemusel zasahovat maestro Pikl se svojí "piklovinou", jejíž význam již naši ctění čtenáři znají. Déšť nepřišel a bouřka také ne.
Nádvoří se plní přicházejícími diváky. Casanova a jeho příběh bude brzy odhalen. Před diváky jako první předstupuje Zdeněk Pikl, producent tohoto muzikálu, a také zosobněná příčina, proč vlastně muzikál Casanova vznikl, role Casanovy de Seingalt mu byla psána na tělo, k jeho kulatým narozeninám. Zdeněk uvítal diváky na světové premiéře, přivítal autory díla, i starostu Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsu a starostu Prahy 1 Oldřicha Lomeckého a zahájil představení.
Premiéry jsou vždy pro tvůrčí tým stresovou záležitostí. Více či méně. Nervózní byl tedy jak Zdeněk Pikl, tak David Cody, který herce skvěle vedl při zkouškách a celé představení perfektně zrežíroval a zdravě nervózní byl určitou měrou téměř každý, kdo na představení spolupracoval.
Chcete vědět, co všechno uvidíte v muzikálu Casanova? Samozřejmě se seznámíte přímo s tímto pánem, dokonce s jeho dalšími dvěma alter egy. Tento nápad musím pochválit, podle mě je vynikající a perfektně zpracovaný. Zdeněk Pikl v roli Casanovy (který svá pozdní léta prožívá na zámku Duchcov ve společnosti husích brků, pergamenů, knih a majitele zámku a místních uhelných dolů hraběte Josefa Emanuela z Valdštejna) svému mecenáši vypráví všemožné historky ze svého života (a leckdy je rád zveličuje a domýšlí) a funguje v představení i jako vypravěč své vlastní minulosti.
Jeho první alter ego, mladý a roztomilý Giacomo (Filip Antonio), jeho zveličené historky uvádí na pravou míru. Publikum se při tom samozřejmě dobře baví. Třetí postava Casanovy, Girolamo v nejlepších letech, vstupuje na jeviště vždy při líčení Casanovových mladistvých dobrodružství. V tento den mohly ženy oči nechat na Janu Kopečném.
Všichni tři pánové/muži/chlapci drželi své role pevně v rukou, Zdeňkovi role vyloženě sedla, Filip byl okouzlující a Honza zase plný šarmu a elánu.
Představení se zdaleka neodehrává jen ve vzpomínkách hlavní postavy. Na zámek Duchcov totiž přijíždí sestřenice Emanuela Valdštejna (Jaromír Adamec) hraběnka Karolína z Dubna (Dita Hořínková), spolu se svou neteří z Ameriky, komtesou Adélou (Eliška Ochmanová) a správcem svého panství Bednářem (Luděk Šindelář). Toliko k hlavním postavám.
Zde se dostáváme k jádru příběhu. Karolína z Dubna od první chvíle, co na něm její oči spočinuly, tajemného Casanovu zbožňuje. Dita svou roli perfektně zazpívala a zahrála ji tak, že se jí dokonce povedlo "odbourat" své herecké kolegy. Hraběnka se při pohledu na Casanovu přímo rozplývá, přesnější by bylo slovo "tetelí". Ráda by se stala jeho chotí a snaží se ho svádět, kudy chodí. Svou nekončící vášnivostí vykouzlovala divákům po celé představení úsměv na tváři.
Kromě Dity Hořínkové divákům dokázala neplánovaný "záchvat" smíchu přivodit ještě paruka Zdeňka Pikla. Ta totiž v první polovině představení začala zlobit a vznešenému Casanovovi se při scéně s Valdštejnem "zouvat". Po chvíli byl konec klidnému obecenstvu a hercům, poklidně hrajícím své role. Jaromíru Adamcovi se nakonec povedlo držet se svého partu, za což mu skládám poklonu, protože pohled na Zdeňka Pikla byl skutečně k nezaplacení, stejně jako jeho pozdější hláška "jen mi zase nesundejte tu paruku". Ačkoli tito dva páni nemají v představení sólovou píseň, po celé představení diváky utvrzovali ve svých kvalitách.
Dalším stěžejním pilířem vtipu byl Luděk Šindelář. V představení je jakousi parodickou postavou, která nesnáší Casanovu, naopak by se ráda oženila s hraběnkou Karolínou. Bednář (v podání Casanovy Bedna) má rád hlavně sám sebe, postrádá smysl pro vtip, za to má až přehnaný smysl pro práci, řád, pořádek a vládu nad jinými lidmi a spíše než česky by se raději vyjadřoval svou rodnou řečí - němčinou. Díky těmto charakteristickým znakům, které nám byly za minulých dob dobře známé u určitých osob, spolu s různými hláškami, nepřestává tato postava diváky rozesmávat zas a znova.
Hraběnčina neteř Adéla Bullitová je prototypem emancipované ženy, která je hrdá na rodnou zem - Ameriku a na svého otce, který bojoval na válce za nezávislost. Eliška Ochmanová měla svou roli, stejně jako všichni její kolegové, velmi dobře zpracovanou. Adéle Bullitové náš Casanova do oka, na rozdíl od hraběnky, nepadl. A protože i hrabě Valdštejn umí být veselá kopa, navrhne Adéle a Casanovovi sázku. Pokud do deseti dnů nenajde Adéla v Casanovovi alespoň maličké zalíbení, peníze ze sázky dostane Valdštejn, pokud najde, peníze získá Casanova. Kdo nakonec zvítězí? Ožení se Bednář s čtyřnásobnou vdovou Karolínou z Dubna či ona s Casanovou? To a mnoho více uvidíte, když se na zámek do 1. září vydáte osobně. Neotálejte dlouho, nabídka vstupenek se zmenšuje každým dnem. Na oficiálních stránkách muzikálu můžete v sekci termíny představení najít k jednotlivým datům i fermany.
Muzikál Noc na Karlštejně byl především veselého rázu, muzikál Romeo a Julie romantického a tragického a Casanova stojí někde uprostřed. Choreografie Petry Parvoničové se nabažíte do sytosti, nelehkých tanečních choreografií je zde několik. Company je dobře zvládla a brzo určitě dopiluje celkovou sehranost, stejně jako někteří účinkující zpěv svých písní.
Co se týče propracovanosti scény Jakuba Barana, i zde je laťka opět výš než minule. Tentokrát se děj neodehrává jen „dole“, scéna se skládá ze tří částí: ze spodní, kde tančí company a probíhá největší část děje, z horní, kde u stolu většinou sedí a konverzují hlavní protagonisté (a zůstávají tam, i když se hlavní dění přesune dolů - nahoře mezitím vznikají pohyblivé „živé fotografie“) a z bočních schodů. Příležitostně je stejně jako v minulých ročnících využit zámecký balkón. Scénu příjemně doplňuje světelný design Jana Zvánovce.
Letošní novinkou na Hluboké jsou stylizované projekce promítané při představení na stěnu novogotického zámku, které představení příjemně a svěže doplňují. Přenesou vás do opery, téměř nad hlavou vám budou létat havrani, nebo se vám z profilu ukáže podobizna reálného Casanovy…
Mimo vtipných rozhovorů, skvělých hereckých a pěveckých výkonů, či choreografií v dobových kostýmech Mirely Tůmové a Zuzany Rubešové se dočkáte také soubojů s pistolemi i s kordy pro čest a lásku, které "režíroval" Petr Nůsek z šermířské skupiny A.R.G.O., který má se scénickým šermem zkušenosti mimo jiné i z jiných divadel – například z muzikálu Angelika v divadle Broadway.
I přes v jistém smyslu "bojové" podmínky při velmi náročném zkoušení se souboru podařilo vytvořit velmi pěkné představení, které v dobách jeho vzniku vyžadovalo stoprocentní nasazení ode všech. Představení přináší jiný pohled na osobu legendárního Casanovy. Jeho skutečnou povahu charakteru se už nejspíš nedozvíme, ale podle informací, které jsou v muzikálu obsaženy, je nanejvýš jisté, že to nebyl pouhý "největší svůdce všech dob“.
Narodil se v Benátkách 2. dubna roku 1725 a měl pět sourozenců. Umírá v sedmdesáti třech letech 4. června roku 1798 na zámku Duchcov. Hodně cestoval. Navštívil například Istanbul, Neapol, Řím, Lyon, Drážďany, Prahu, Vídeň, Paříž, dále zavítal třeba do Holandska a Švýcarska. Proto není divu, že se setkal s takovými osobnostmi, jako například s Voltairem, Kateřinou Velikou, Rousseauem, Mozartem, nebo Fridrichem II. Velikým. Za svého života byl nějaký čas členem řádu Svobodných zednářů, zajímal se i o magii. Napsal také Icosaméron – jednu z prvních utopií vůbec. Jeho rodokmen mu prý byl znám až do roku 1428.
Jak se zdá, tento muž měl i velký smysl pro humor, údajně pronesl například tyto výroky: „Když ti žena přibouchne dveře před nosem, určitě ti nechá přiotevřené okno.“ „Od nezkušených žen se můžete mnohé naučit.“ O něm bylo naopak říkáno: „Casanova by byl velmi krásný muž, kdyby nebyl ošklivý,“ nebo „Směje se málo, ale vzbuzuje smích.“
Muzikál Casanova se snaží vzít v úvahu všechny skutečnosti ohledně tohoto muže, spojit je a vytvořit z nich jeho charakter. Postavu, která skutečně existovala, ale je obestřena rouchem tajemství.
Nesmím opomenout, že tentokrát se na programu k představení velkou měrou podílel náš fotograf Michal Škvor, který nafotil všechny fotografie a je otcem myšlenky, že by měl být program zpracován mnohem komplexněji a reprezentativněji, než u minulých muzikálových představení. Tak se také stalo. Program je mnohem větší, mnohem líbivější, najdete v něm více informací a dokonce i něco navíc.
Bohužel, CD naopak diváky nejspíš jako jediné zklame. Minimálně tuto prázdninovou sezónu bude možné zakoupit na CD pouze výběr pěti písní z muzikálu, což se rozhodně škoda, zvlášť, když jsou fanoušci zvyklí na obsáhlá CD Noci na Karlštejně a Romea a Julie.
Po představení se někteří z herců setkali v restauraci v hotelu Záviš, kde v přátelské a velmi příjemné atmosféře rozebírali, co se při představení povedlo a co bude třeba ještě vylepšit. Přeji jim, aby s představením slavili úspěch. Zaslouží si to. A ačkoli se už nikdy se skutečným Casanovou nesetkáme, nevadí. Zdeněk Pikl ztvárnil Casanovu tak, že by ho určitě žádná žena po zhlédnutí první premiéry za jiného nevyměnila.
Dirigent | Martin Peschík |
Giacomo Girolamo Casanova de Seingalt | Zdeněk Pikl |
Giacomo | Filip Antonio |
Girolamo | Jan Kopečný |
Hrabě Josef Emanuel Valdštejn | Jaromír Adamec |
Hraběnka Karolína z Dubna | Dita Hořínková |
Komtesa Adéla Bullitová | Eliška Ochmanová |
Líza | Michaela Nosková |
Bednář | Luděk Šindelář |
Markýz, hrabě Branicky | Ladislav Korbel |
Paula | Věra Pašková |
Aneta | Michaela Talašová |
Teresa | Kristýna Bečvářová |
Komentáře k článku