Do brněnské premiéry Evity zbývají dva týdny. Před dvěma týdny jsme si zavzpomínali na vznik tohoto díla a jeho vítězné tažení po světových jevištích. Tentokrát bych rád zrekapituloval o čem muzikál Evita je. Co je jejím obsahem.
téma
Po muzikálech Joseph and the Amazing Technicolor Dreamcoat a Jesus Christ Superstar si Andrew Lloyd Webber a (v první řadě) Tim Rice vybrali téma, které sice není biblické, nicméně je rovněž o "spasiteli". Vždyť Eva Perón byla již za svého života považována za spasitelku, po smrti za světici a do dnešních dnů je v Latinské Americe k její památce přistupováno s náležitou úctou a pietou.
Jak jsem měl možnost si ověřit při osobním setkání, současná generace Argentinců, kteří Perónovu vládu již neměli možnost sami zažít, vnímá postavu Evity víceméně racionálně - snažila se o dobrou věc, zlepšit postavení žen v argentinské společnosti a pomoci miliónům chudých, ale použila nevhodnou metodu. Kromě mnoha pozitivních věcí její charitativní akce nasytily davy bohuzel jen jednorázově, z dlouhodobého hlediska však vytvořily masy lidí čekajících s nataženou rukou na další sociální výpomoc, na dalšího spasitele, který se o ně postará. Přes všechna rozumová vysvětlení a zdůvodnění negativních stránek Evitina působení však světlo, které se zažehne v očích Argentinců, když o Evitě mluví, hovoří za vše - milují ji.
Zároveň jde o téma silně politické, jež evidentně Riceovi učarovalo - další muzikál z jeho pera, Chess (1982), který napsal společně s členy skupiny ABBA, je dramatem královské šachové partie na pozadí vrcholící studené války. Lloyd Webber se po Evitě věnuje spíše lehčím tématům (Cats, Starlight Express, Phantom of the Opera). Ani Rice však u politických muzikálů nevydržel dlouho a v poslední době se výrazně věnuje tvorbě pro děti (Alladin, Beauty and the Beast, Lion King, Road to El Dorado).
Na rozdíl od Jesus Christ Superstar, kde příběh posledních sedmi dní Ježíše Krista zná každý, ať věřicí či ateista, nazpaměť, vyžaduje Evita co nejsrozumitelnější vylíčení děje, neboť argentinské dějiny 1. poloviny 20. století jsou pro euroamerickou oblast prakticky neznámé (navíc vměstnat do dvou hodin sedm dnů je o poznání lehčí než 33 let). Lloyd Webber a Rice se tohoto úkolu zhostili opravdu pečlivě a vytvořili téměř dokonalou iluzi hodnověrného vylíčení jednoho lidského osudu. Jednotlivá čísla zachycují konkrétní dějinné události a mají i příslušná data. Ve snaze o historickou věrnost jsou na minimum omezeny dialogy, dokonce jen malá část obrazů je dějová, většinou navozují atmosféru určitého okamžiku či doby, případně jde o osobní zpovědi. Muzikál však samozřejmě neaspiruje být dokumentem a ve své podstatě jde o fikci.
Vidím ještě jednu souvislost mezi Jesus Christ Superstar a Evitou. I když Jesus Christ Superstar oficiální církevní místa nekritizovala, okomentovala muzikál poznámkou, že nemá evangelizační ambice. Omyl! Právě díky muzikálu jsem si přečetl Nový Zákon, abych mohl posoudit, zda se autoři od originálu odchýlili. A právě muzikál Evita to byl, díky němuž jsem si našel různé prameny dokumentující argentinskou historii 19. a 20. století, nastudoval si informace z různých zdrojů, abych si mohl udělat vlastní názor na kontroverzní osobnost Evity. Motivací pro studium však v obou případech byla nejen touha po poznání pravdy, ale i sympatie, které ve mně oba muzikály k jejich hrdinům probudily.
obsah
Toto je "maximální" scénosled:
A Cinema in Buenos Aires
První obraz muzikálu se odehrává v bueonsaireském biografu večer 26. července 1952 (ano, tak přesně jsou mnohé obrazy datovány), kdy je zastaveno promítání plytkého romantického filmu kvůli zprávě, že ve 20:25 odešla na věčnost Eva Perón, duchovní vůdkyně národa. Diváci v slzách opouští sál, na přerušený film si nikdo ani nevzpomene. Jen s jediným z nich zpráva nepohne - je jím argentinský student Che.
Requiem for Evita/Oh What a Circus
Následujícího dne, 26. 7. 1952, začíná smuteční tryzna, davy lidí proudí rozloučit se s již nabalzamovaným Evitiným tělem. Che rozčileně kritizuje události posledních sedmi let, v nichž Evita nesmazatelně ovlivnila život své země. Národ vzpomíná na její poslední rozhlasový projev z 1. května. Zní to, jak kdyby promlouval její duch.
On This Night of Thousand Stars
Po úvodních dvou scénách se vracíme v čase nazpět do roku 1934 a Che začíná vyprávět příběh Evy Duarte, nemanželské dcery chudé švadleny a statkáře, jež odmítl uznat Evu za svou. Jsme v provinčním městečku Junin, 260 km západně od argentinského hlavního města. V ospalém klubu vystupuje slavný zpěvák tanga Augustin Magaldi.
Eva and Magaldi/Eva, Beware of the City
Patnáctiletá Eva, která s ním navázala vztah, jej uprosí, aby ji vzal s sebou do hlavního města. Když se Magaldi zdráhá, vyplave na povrch Evino trauma z dětství - středostavovská rodina jejího otce nepustila chudou Evu s matkou a sourozenci na otcův pohřeb. Zde vidíme počátek a původ její nenávisti ke střední a vyšší třídě.
Buenos Aires
3. ledna 1935 Eva přijíždí do Buenos Aires a nemůže se nabažit všech lákadel, která jí více než dvoumiliónové město nabízí.
Goodnight and Thank You
Jsme svědky Evitiny cesty za úspěchem v letech 1936-43, sledujeme její strmou kariéru modelky a rozhlasové, divadelní i filmové herečky. Na city se tu nehraje, postel je vždy užitečný prostředek k získání vyšší mety.
The Art of the Possible
4. června 1943 je vojenským pučem svržena argentinská vláda a moci se ujímá vojenská junta. Čeho se dá v politice dosáhnout? Přece toho, co je možné...
The Lady's Got Potential
Che představuje vládnoucí armádní důstojníky a jejich skupinu GOU (Government, Order, Unity), jejímž členem je i plukovník Juan Domingo Perón, ministr obrany a fakticky i práce a sociálních věcí.
Charity Concert/I'd Be Surprisingly Good For You
22. ledna 1944 se v Buenos Aires koná benefiční koncert pořádaný jako pomoc městu San Juan stiženému zemětřesením. Nechybí tu plejáda VIP osobností jakými jsou zpěváci (mezi nimi i Augustin Magaldi), herci, politici. Eva, v té době již známá herečka, se poprvé setkává tváří v tvář Perónovi, který je dvakrát starší než ona. Oběma, jako pravým pragmatikům, je během chvíle zřejmé, jak užiteční si vzájemně mohou být a z koncertu již odcházejí společně...
Another Suitcase in Another Hall
...do Perónova bytu, odkud Eva vyžene jeho sotva plnoletou milenku. Kam jen půjde?
Dangerous Jade
Herečku Evu Duarte, která sice pochází z chudých poměrů a nemá vzdělání, zato stoupá na žebříčku popularity, nemůže argentiská aristokracie (dobytkářská oliogarchie) ani armáda vystát a dá jí to najevo naprostým ignorováním na galavečeru v Teatro Colon 9. července 1944
A New Argentina
Perónova popularita mezi lidem vzrůstá a zbytek vojenské junty cítí ohrožení svých pozic, proto 13. října 1945 Peróna zatýkají a deportují jej na ostrov Martina Garcii. Během čtyř dnů Eva vyburcuje obrovskou demonstraci, která si vynutí Perónovo propuštění a vypsání prezidentských a parlamentních voleb...
On the Balcony of the Casa Rosada/Don't Cry for Me, Argentina
...které Perón vyhrává. Své vítězství slaví na balkóně prezidentského paláce Casa Rosada (Růžový palác). Evu lid oslavuje ještě více než málomluvného Peróna. Stává se pro ně Evitou, zdrobnělinou vyjadřuje lid svoji lásku k první dámě, která vzešla z jejich středu, která byla jednou z nich.
High Flying, Adored
Evita se v prezidentském paláci zabydluje a ani neustálé jizlivé poznámky všudypřítomného Che ji nevyvedou z rovnováhy, vždyť které jiné by se povedlo vyletět tak vysoko a tak rychle.
Rainbow High
Eva si vyřizuje účty s nenáviděnou oligarchií. Okázale si pořizuje ty nejdražší róby a šperky, jejímu šatníku vévodí toaleta od Diora.
Rainbow Tour
Od června do srpna 1947 překlene Atlantik argentinská duha a Eva navštěvuje na oficiální úrovni Španělsko, Itálii, ve Vatikánu je jako pravá katolička přijata papežem, Francií, ale v okamžicích největší slávy začíná pociťovat symptomy onemocnění.
The Actress Hasn't Learned the Lines (You'd Like to Hear)
Argentina je po Evině návratu stejná jakou byla - chudí ji zbožňují, mocní nenávidí. Eva se však změnila, ale ne tak, jak by to vyšší kruhy rády viděly.
And The Money Kept Rolling In (And Out)
Eva končí se svojí "válkou hadrů", již žádné přepychové šaty, klobouky, účesy. Veškerou svoji aktivitu dává charitě, 8. července 1948 zakládá nadaci na pomoc nejchudším, pořádá sbírky, objíždí celou zemi. Jdou však všechny peníze skutečně potřebným?
Santa Evita
Vytváření kultu osobnosti musí být dokonalé - i děti oslavují svatou Evitu.
Waltz for Eva and Che
Che klade Evitě nepříjemné otázky. Jsou její záměry tak čisté jak proklamuje? A co teprve prostředky, kterých používá? Nežije jen ze dne na den? Podívala se někdy do vzdálenější budoucnosti před sebe? Evita je však stále slabší a tělo ji přestává poslouchat.
She is a Diamond
Konec Perónova prezidentského období se blíží, vlivné kruhy vidí, že Evita ztrácí svůj lesk a větří její konec. Perón jen ztěží brání její i svou pozici.
Dice are Rolling/Eva's Sonnet
Evita se ještě nechce vzdát a svým nepřátelům chce zasadit políček získáním funkce viceprezidentky. Dokonce chce k tomu využít svůj zdravotní stav, jímž vzbuzuje soucit. Perón se neudrží a přiznává jí, že její onemocnění je smrtelné.
You Must Love Me
Evita si uvědomuje, že v průběhu těch osmi let v ní Perón neviděl pouhý užitečný nástroj k dosažení politické moci, ale především milovanou bytost.
Eva's Final Broadcast
1. května 1952 Evita naposledy hovoří k národu a zříká se kandidatury na post viceprezidenta i všech poct. Její jedinou touhou je být oporou svému muži - prezidentovi.
Montage
V posledních hodinách svého života se Evitě před očima promítá její krátký a bouřlivý život, ve vzpomínkách vidí obrazy a události, slyší lidi, se kterými se setkala.
Lament
Evita vzpomíná na "volbu", kterou udělala na samém začátku - chtěla všechno a hned, chtěla hořet až shořela ve vlastním ohni. Rozhodnutí nejdou vrátit zpátky, svůj život dala lidem, svému národu, pro vlastní děti jí nezůstalo.
26. července 1952 Evita umírá.
Che, poprvé až v této chvíli, přestane být nelítostným kritikem a tajemně poodhalí, že ani předlouhou dobu po své smrti nenašlo Evitino tělo klidné místo k odpočinku...
Věrohodnost
Jak je vidět, autoři Evitu nešetřili. Ale i zde je vidět formální podobnost s Jesus Christ Superstar. Očima vypravěče (Jidáš, Che) se na příběh díváme jinak, provokativně (na rozdil od Vypravěčky v Josefovi) a máme tudíž možnost vidět titulní postavu v jiném světle než je běžné. Velmi ovšem záleží na konkrétním nastudování. Například první broadwayská varianta líčila Evitu jako bezskrupulózní kariéristku, což svým výkonem podtrhla Patti LuPone, jejíž Evita je až nechutně hysterická (jak se můžete přesvědčit na provedení písně A New Argentina při předávání cen Tony). Naopak pražské nastudování podávalo Evitu dokonce v lehce pozitivním světle.
Paradoxní je, že zatímco argentinská (nejen) oficiální místa považují muzikál za urážku a znesvěcení národní ikony, angloameričtí historikové vesměs muzikál kritizují za to, že Evitu naopak idealizuje a že politická realita byla o mnoho krutější. K tomu, co v muzikálu odpovídá skutečnosti, co pochází z fantazie autorů a proč se úhly pohledů na Evitinu historickou roli tak diametrálně liší, se vrátím v jednom z dalších článků.
Text Antonín Krása,
fotografie Michal Škvor, logo muzikálu, portrét Evity, Britanicca, Members Fortunecity
Seriál o Evitě:
I. Její vznik a triumf
II. Pohádka o Popelce nebo politické drama?
III. Muzikál nebo opera?
IV. Očekávání od brněnské verze
V. Brněnská premiéra
Komentáře k článku