Jedna Edith nestačí, jakoby si řekli tvůrci muzikálu Milovat k smrti a tak vytvořili další muzikálové dílo. Od dříve uváděného muzikálu Edith Piaf - vrabčák z předměstí se liší snad ve všem. Výprava, kostýmy, scéna, aranže, zpěv a samozřejmě i herci. Scénář je dílem Táňi Nálepkové (sestra Světlany Nálepkové), režie se ujal Jakub Maceček, scénu a kostýmy navrhla Dana Svobodová.
Prvně uvedeným je Edith Piaf - vrabčák z předměstí, který měl svou premiéru v Plzni. 10.7.2002 měl premiéru v Praze v Divadle v Dlouhé, odkud ho ale vyplavila srpnová povodeň v roce 2002. Tím aspiruje na muzikál, uváděný nejkratší dobu. Na prkna tohoto divadla se ještě na sezónu 2003/2004 vrátil, aby se koncem sezóny s pražskými diváky rozloučil. Nyní se opět hraje v plzeňském divadle J. K. Tyla a svou derniéru měl 20. listopadu 2005 v Moravském divadle v Olomouci.
Tím druhým je komorní muzikál Milovat k smrti, který měl premiéru 25.5.2003 v Divadle Metro. Ten stejně jako "Vrabčák" mapuje životní cestu Edith Piaf, ale využívá k tomu rozdílné prostředky. Edith Piaf - vrabčák z předměstí je muzikálem s velkou choreografií (L. Vaculík), která je tak náročná, že jsou zde dvě Edith (taneční a pěvecká), má velkou company a Edith zpívá ve francouzkém originále (ve strhujícím podání Radky Fišarové).
Naproti tomu je Milovat k smrti komorní dílo. Nemá company, ale na jevišti je živá kapela Blue Angel Memory Band Jiřího Toufara, písně zazní v českém překladu Jiřího Dědečka v podání Světlany Nálepkové, která zde představuje Edith Piaf. Všechny muže Editina života představují Lumír Olšovský (alt. Juraj Bernáth) a Martin Sochor, kteří svými výstupy zaplní celé jeviště.
Poprvé potkáváme Edith (vl. jménem Edith Giovanna Gassionová) s jejím otcem Louisem Gassionem na ulici, kde vystupuje jako akrobatka. Což ovšem nezvládá, tak místo toho raději zpívá. Její dospívání je plné námořníků, kterým rozdává rozkoš. Pak přichází Raymond Asso, který ji naučí zpívat a významně pomůže její kariéře. I přes jeho působení zůstává tím drzým vrabčákem, jaký bývala dříve. Pak přichází Paul Meuriss a první světová válka. Edith zpívá po zajateckých táborech a pomáhá emigrantům.
Pak potkává muže, kterým pomáhá ona a její nový muž Louis Barrier stát se novými hvězdami. Nejvýrazněji zde zapůsobí Yves Montand v podání Martina Sochora. Následuje turné po USA, kde potkává boxera Marcela Cerdana, za kterého se provdala.
Její život nabírá klidnější směr, ale jen do chvíle letecké nehody, při které umírá Marcel Cerdan. Jeho ztrátu zapíjí Edith alkoholem a otupuje se drogami. Stává se z ní panovačná ženská, které nic není dost dobré. Potkává Charlese Aznavoura a Eddieho Constatina, koncertuje po celém světě, ale leckdy koncert nedozpívá.
Ocitá se ve smrtícím kolotoči koncertů, alkoholu, autonehod, záchvatů bolesti, vystřízlivění a dalších koncertů. Několikrát se pokusí o sebevraždu, její osobní tragédie pozvedají její slávu. Znovu se provdala za Thea Sarapa, ale to už se její tragický osud naplňuje. Z jejího duetu "Milencům" s Theo Sarapem (L. Olšovský) v závěru představení mrazí v zádech.
Edith Piaf umírá 10.10.1963 ve svých 48 letech. Za tuto krátkou dobu dala světu mnoho krásných šansonů, které zpívala naplno srdcem, stejně jako naplno žila a milovala.
Světlana Nálepková je jako Edith impulsivní, náladová a drzá. Svým hereckým i pěveckým projevem diváka zaujme a on má pocit, že tu zpívá jen pro něj. Když si uvědomíme, že je to víceméně "one woman show", kterou táhne od začátku až do konce sama, a uslyšíme zde přes 15 písní, je to spíše koncert.
Opravdový zážitek vám nabídnou výborný sekundant Lumír Olšovksý, který dokáže komicky zahrát jakoukoliv situaci, stejně jako svou vážností přesvědčit diváka o tragice momentu. Martin Sochor je dobrým hercem, který výborně zahraje každou ze svých postav.
V představení zazní známé písně "Nelituj" (Non, je ne regrette rien), "Bože můj" (Mon Dieu), "Milord", "Hymnus na lásku" (L´hymne a I´amour), Chudák Jan (La Goaulante du pauvre Jean) a řada dalších. Většinu z nich najdete na CD.
Fotografie a text Michal Škvor
Komentáře k článku