Musicalnet.cz

Mnoho slavných lidí mělo pohnuté osudy a zpěvačku Evu Olmerovou k nim můžeme bezesporu zařadit. Žila v době, kdy ji politická situace neumožnila rozvíjet svůj potenciál, aniž by musela zaprodat samu sebe a své blízké. Už od svých sedmnácti let byla vyslýchaná policií a přes dva roky strávila za mřížemi. O tom, jak tato osobitá žena, jež si přála žít svůj život podle svého, naplno žila a tvořila, vypovídá muzikál s názvem Nezemřela jsem. Muzikál vytvořený mladou generací, pro niž Eva Olmerová nebyla pouhou ikonou, na kterou se dá zapomenout, ale kultovní osobou, která opravdu „nezemřela“.

Eva Olmerová již od mládí tíhla k hudbě, chodila tehdy na hodiny klavíru. Po rozvodu rodičů zůstala s přísným otcem, jehož výchova byla v rozporu s jejím pojetím života. A tak se brzo osamostatnila, jezdila na chatu s kamarády a naučila se pít. Tento zlozvyk měl postupně také vliv na její kariéru i ji samotnou. Eva Olmerová natočila několik alb, na dvou se podílel i Michael Kocáb. Byla bravurní jak v popové sféře, tak v jazzu a v šansonech, ale zpívala i country a mnohdy natočila nejednu výjimečnou skladbu. V mnoha případech ji však bohužel musel nastartovat právě alkohol. Na druhou stranu byla svá, měla neúnavnou potřebu svobody, byla upřímná a její tvorba v sobě měla přemíru emocí (jakoby každý večer zpívala naposledy). S její komplikovanou povahou a pro svá častá jadrná slova však měla často problémy.

Po Evě Pilarové získala místo v Divadle Semafor, zde byla šťastná a populární, ale opět zasáhla moc tehdejšího režimu a přišel zákaz vystupování. Eva Olmerová se však nevzdala a dál pokračovala ve zpívání, které ji nadevše naplňovalo. Zároveň však pokračovala i ve své sebedestrukci alkoholem a prášky. Spolupracovala mimo jiné s Václavem Havlem a vrátila se do Semaforu, přesto ho později musela definitivně opustit. Za normalizace následovalo třetí manželství a zákaz vystupování, to však již v ději muzikálu nenajdeme. Pak už přišel jen pád a zdravotní problémy. Příběh muzikálu je tak o strastiplných životních osudech, zklamání z nevydařených manželstvích, bolesti, ale i o jedinečnosti okamžiku, chuti žít, talentu a vlastním způsobu svobody.

V muzikálu Nezemřela jsem nenajdeme ucelený děj, jedná se o důležité střípky ze života Evy Olmerové. Hned v úvodu s ní projdeme prvním výslechem, následuje manželství vzniklé na protest přísnému otci, absolvuje konkurz do Divadla Semafor, dojde k druhému manželství a zákazu vystupování v Divadle Semafor. Všechny scény se odvíjejí za doprovodu živé kapely - NaDřeň bandu, který je po celou dobu na jevišti a mnohdy je sám vtažen do děje. Kulisy jsou vybrány tak, aby byly co nejflexibilnější, takže je vše velice jednoduché – jsou využity židle a stoly. Z nich se postupně vytvářejí jak pódium pro vystoupení Evy v místních klubech, vězení, nebo postel v poklidu domova, tak i stůl, u kterého se Eva připravuje na své závěrečné vystoupení. Celkový dojem pak dotvářejí vybrané texty písní, jež Eva Olmerová za svůj život nazpívala a taneční choreografie, která je tu velice výrazná a spolu s hereckou průpravou podtrhuje celé vystoupení.

Podobně jako v muzikálu Děti ráje se vybraly písně, jež se hodí do průběhu vybraných hraných sekvencí – např. „Čekej tiše“, „Smíš“, „Slunce zhaslo dojetím“, „Druhý břeh.“ Spolu s projekcí, tak vzniká ojedinělý smutný příběh ze života výjimečné osobnosti. Cítíte tíživou atmosféru doby, a přesto se tu najdou střípky vtipných scén. Velmi podařeně je zpracován konkurz do Divadla Semafor, kde od company nejdříve zazní nové podání písně "Malé kotě" (Jiří Suchý, Jiří Šlitr), a pak zazpívá Zuzana Offenbartl-Dovalová v podání Evy píseň, jež jí umožní vstoupit do Divadla Semafor. Další chvíle, kdy můžeme s úsměvem na rtech zavzpomínat na minulá léta, je cvičení pionýrů a následné rázné odmítnutí Evy zpívat režimem dosazenou píseň. Zuzana Offenbartl-Dovalová, jež hraje Evu a zároveň se ujala i režie, neponechala nic náhodě. Kulisy, choreografie, kostýmy i různé malé doplňky a rekvizity (například rudé karafiáty, telefon) v nás mají evokovat pocit, že jsme se opět vrátili do období komunistického režimu.

Celkově tak působí představení spíše pochmurně. Sekvencí, kdy Eva působí zcela šťastně, tu najdeme pár, a to především když zpívá, nebo v začátcích milostných dobrodružství. V nejtíživějších životních situacích (pobyt ve vězení) jí ve velmi dobré choreografii doprovází company. Hned v úvodu (první vyslýchání) tak zní dojemná píseň, kde company nejen tančí, ale i hraje roli Eviných myšlenek. Epizody s přísným otcem, kterého se zdárně zhostil Tomáš Trapl, jsou plné nejen skvělých pěveckých výkonů, ale díky herecké mimice také emocí obou protagonistů. Vnitřní pocity (touha po lásce, svobodě, vlastní zranitelnost) Evy Olmerové jsou znázorňovány tanečními sekvencemi Zuzany Offenbartl-Dovalové.

Usmívající se a naivní Radim Pátek jako Falout – první manžel oplývající láskou k zpěvačce, přísná bachařka Renáta Podlipská, druhý manžel Dvořák - Tomáš Savka, jenž nakonec emigruje bez své choti do zahraničí, i postavy Aidy - Michaela Zemánková a vyšetřovatele - Filipa Kotka, tvoří komplexní celek barevně vykreslující celý zpěvaččin svět. Tvůrčí tým tak splnil nelehký úkol vytvořit dílo hodné k poctě umělkyně, jež za svůj život nebyla plně ohodnocena. Velmi podařené choreografie se zhostila Zuzana Pokorná, hudební aranžmá měl na starosti Miloš Offenbartl a jeho NaDřeň band spolu s Ester Godovskou, za scénu odpovídal Martin Černý a kostýmy vytvořila Denisa Dovalová. Zásluhy však mají všichni, kdo se na tomto projektu jakkoliv podíleli. A jak se Evou Olmerovou rozloučit? Dovolte mi použít výrok člověka, který s Evou Olmerovou řadu let spolupracoval, a který její osobnost zcela vystihuje.

O Evě Olmerové:

Pavel Smetáček, s jehož The Traditional Jazz Studiem Eva Olmerová úspěšně spolupracovala, ji charakterizoval takto: "Olmerová byla stejná ve svém zpěvu i mimo něj. Nebyla k přeslechnutí, a to ne snad pro svou hlučnost, nýbrž pro přesvědčivost a naléhavost svého nezaměnitelného projevu hudebního i civilního. Byla tak živá, že se vždycky raději projevila, než ukáznila, spíš se znelíbila, než přetvařovala. Raději trpěla samotou, než aby odpouštěla."

Zdroje: www.ceskatelevize.cz

Galerie

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions