Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Rozhovor - Daniel Landa

Daniel LandaČím vás zlákal právě Krysař jako látka pro muzikál?
Zajímalo mě, co se může stát, když je jednomu člověku propůjčena tak obrovská síla, tak obrovská moc, jakou má Krysař díky své flétně. Je to velké téma: jak přemýšlí člověk, který rozhoduje o miliónech osudů, co ho přitom ovlivňuje… Kdysi jsem četl knížku, viděl jsem Krysaře i na divadle a vždycky mě fascinovala velká vnitřní mystika, kterou tahle figura má. Nikdo neví, odkud přichází a kam míří. Jeho tajemství mě natolik provokovalo, že jsem dostal chuť zabývat se jím dál a pokusit se Krysařův příběh vyprávět po svém, jinak.

Proč jste se vlastně rozhodl vstoupit do světa muzikálu jako autor?
Protože jsem se domníval, že jde vytvořit jistý protiklad k výpravným muzikálům typu Draculy, ve kterém jsem odehrál nějakých třicet představení. Vzal jsem to jako výzvu vytvořit muzikál, v němž je daleko důležitější, co se děje uvnitř příběhu, než jaké stojí na jevišti kulisy a jak drahé mají herci kostýmy. Muzikál jako žánr mě nikdy neurážel, neiritoval. Je to umělecká disciplína jako jakákoli jiná. Nemám rád řeči, co je v určitých kruzích módní vést: ježíš, zase další muzikál, no to už snad není možný! Přijde mi to stejné, jako kdyby si někdo stěžoval: ježíš, zase další divadlo, no to už snad není možný! Muzikálových produkcí je v současné době opravdu hodně a jsou to představení velice rozdílných kvalit. Mně to ale nevadí, ať si každý dělá, co chce. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby všechny muzikály byly povedené a diváci z nich odcházeli spokojení, nicméně to já neovlivním.

Muzikál je ovšem také uměleckým žánrem, který má svá jasná, pevná pravidla. Byl jste si jich vědom a řídil jste se jimi při psaní Krysaře?
Přiznám se, že vůbec ne. Většinou píšu tak, jak se to líbí mně, a pak jsem zvědavý, co na to řeknou lidi. Nesedám si za piáno s tím, že budu psát takovým a takovým způsobem, nehlídám si, jestli mi náhodou nechybí něco, co budou diváci očekávat. Důležité je, abych byl spokojený já sám, jedině za takové podmínky přeci můžu přesvědčit i své posluchače a diváky.

Je o vás známo, že jste se titulní role Krysaře i role Osudu v původním pražském nastudování nechopil s velkým nadšením…
Upřímně řečeno, od začátku jsem říkal, že v Krysaři nechci hrát. Jenže argumenty koproducentů nakonec převážily moji neochotu o mém účinkování diskutovat. Šlo samozřejmě o komerční hledisko. Nemůžu ale říct, že jsem vstupoval na jeviště otrávený nebo dokonce znechucený. Byla představení, kdy jsem si zahrát opravdu chtěl, nicméně nebylo jich tolik, kolik jsem jich ve výsledku odehrál. Každopádně jsem si tenkrát definitivně potvrdil, že na jeviště už nevkročím, protože mě herectví nenaplňuje.

Čím ta změna?
Jednak mě daleko víc baví věci psát, tvořit a jednak jsem začal pochybovat o tom, že jsem jako herec schopný divákovi přinést bezezbytku všechno, co očekávám, že by měl z jeviště dostat. Připadá mi, že z toho nakonec zbude jenom zlomek. To se na to radši rovnou vykašlu a soustředím se pouze na tvorbu.

Kolik má vlastně Krysař k dnešnímu dni na svém kontě repríz?
V Praze jich měl přes sedm stovek, na Slovensku sto šedesát.

Pod režií Krysaře jste podepsaný společně s vaší manželkou Miriam. Jak tedy Krysař vznikal po režijní stránce?
Řekl bych, že Krysař byl taková velmi svobodná studentská besídka. Scházeli jsme se a postupně se rodil náš příběh. Takový přístup má dvě strany mince. Je pravda, že z představení byla na dobré tři stovky repríz cítit obrovská euforie, s níž do toho herci šli. Díky tomu se nám v komorním divadle Ta Fantastika dařilo udržovat neopakovatelnou atmosféru a přímý kontakt s divákem. Na druhou stranu jsme coby režiséři jistě zanedbali spoustu věcí, i když podstatné pochopitelně bylo, že diváci přesně rozuměli všemu, co jsme jim chtěli sdělit. Jak se postupem času Krysař několikrát realizoval v cizině, tak se pochopitelně měnil i náš režijní přístup. Besídka najednou dostala pevný řád. A takové bude i nové pražské nastudování. Určitě zajímavější.

Jak se bude Krysař, kterého uvidíme v Divadle Kalich, lišit od toho z Ta Fantastiky?
Bude přesnější, co se herců týče. Zásadně se změní obsazení muzikálu. Při výběru představitelů rolí i company dbáme na hereckou průpravu, jde nám o to, aby na jevišti stáli skuteční herci. Naším esem v rukávu by mohlo být přizvání holandského choreografa Dirka Smitse, který s námi už dělal na Krysaři v cizině. Je skvělý. Právě s ním jednáme a já bych si moc přál, aby to vyšlo, protože jeho choreografie je přesně to, co Krysař potřebuje. Je jednoduchá, nevtíravá… Dirk zkrátka pochopil, že Krysař není o velkých tanečních číslech, o oslnivých výstupech, ale že všechno se v něm podřizuje příběhu. Nová bude taky výtvarná stránka představení.

Bude herce doprovázet hudba z pásu?
Zdá se, že to bohužel dneska jinak nejde, naštěstí Divadlo Kalich je vybaveno prostorovým zvukem, takže divák si na své přijde. Nicméně rozhodli jsme se, že na jeviště umístíme dva muzikanty, kteří budou hrát živě. Mělo by jít o flétnu a tahací harmoniku. Tyto nástroje by byly vymíchány z hudebního základu, aby hudba byla živější.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.