Skladatel Richard Pachman k 400. výročí napsání první verze rukopisu díla Labyrint světa a ráj srdce, který byl dopsán roku 1623, přichází s hudebně divadelním zpracováním. Jan Amos Komenský / Labyrint. Komenský se narodil 28. března 1592 v Nivnici. Ve dvanácti letech osiřel a byl vychováván u příbuzných. Byl významným českým spisovatelem, humanistou, filozofem, teologem a zakladatelem moderní pedagogiky. Celý život se zabýval myšlenkou zpracovat souhrn lidského vědění, neboť byl přesvědčen, že dokonalé vzdělání může převychovat celé lidstvo. Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu.
Píše se 14. března 2024 a já sedím v kostele Svatého Martina ve zdi a netrpělivě očekávám začátek představení. Prostorem se rozléhá libý zvuk houslí Petra Macečka a za okamžik přichází vypravěč Jan Přeučil se slovy „Jsem Jan Amos Komenský“. Představení začíná. V labyrintu se mistr zabývá problematikou lidské společnosti a její nápravou. Představení má formu oratoria, propojující hudbu duchovní, současnou i hudbu z doby Jana Amose Komenského. V podání klavíru, houslí a pěti sólových hlasů s průvodním slovem vypravěče, kterým je sám Jan Amos Komenský, ztvárněný vynikajícím filmovým a divadelním hercem Janem Přeučilem, jenž je vysokoškolský pedagog specializující se na výuku rétoriky. Věnuje se také dabingu, kde vynikne jeho hlas a jeho vynikající rétorické schopnosti. Takže kdo jiný by mohl Janem Amosem Komenským být?
Poutník hledající smysl světa a bytí, potkává dva průvodce: Všudybuda a Mámení, kteří mu chtějí ukázat Labyrint světa. Poutníkovi jsou nasazeny brýle mámení, které zkreslují realitu, ale brýle má nasazeny nakřivo, a tak vnímá i skutečnost nezkreslenou. Všudybud mu nasazuje otěže poznání, a tak Poutník se svými průvodci vyráží do Labyrintu světa. Poutník je průvodci zaveden k Osudu, který mu chce dát cedulku s jeho posláním - panuj, služ, rozkazuj, bojuj, umění ukazuj. Poutník si však nevybere a chce nejdříve poznat svět, než se rozhodne. Poznává tedy jednotlivé ulice a stavy v Labyrintu - řemeslníky, učence, řečníky, lékaře, básníky, alchymisty, filozofii, historiky. Všude však nakonec nachází marnost, pomíjivost, faleš a přetvářku.
Nakonec se dostává do paláce Fortuny, ale ani vrtkavé štěstí a příslib bohatství ho nepřesvědčí. Poutník se nespokojil s ničím, co potkal, a tak je zaveden do hradu ke královně Moudrosti. Tam se objeví král Šalamoun, který praví, že i Moudrost je falešná a prchá před ní. Poutník se z pocitu marnosti obrací do svého srdce a pochopí, že život naplněný vírou má smysl, a může tak člověku přinést štěstí, lásku a naplnění života. Všudybud ho přemlouvá, aby se tedy dal k víře. Poutník tak našel svůj ráj - srdce ráj. Jan Amos Komenský se loučí slovy „Umění života spočívá v tom, užívat si všedního dne.“
Použité citáty „Co nevytvoříte v čase, který je vám vyměřen, nikdo za vás již nevykoná.“ „Existují věci nepoznané, ale neexistují věci nepoznatelné“. Představení na mě působilo kouzelným dojmem, nejen místem konání, ale i skvělým hereckým obsazením, jednoduchými kulisami a úžasnou hudbou, která v kostele zněla famózně. Můj obdiv patří Ditě Hořínkové, která působila nejen jako skvělá herečka, ale také i režisérka. Nutno ještě zmínit role Všudybuda a Poutníka, které ztvárnili Filip a Viktor Antonio. Své role vzhledem k svému věku zvládli skvěle, jak pěvecky, tak i herecky. Nesmím zapomenout na posledního člena souboru, a tím byla Kateřina Jechová v roli královny Moudrosti. Kateřina mě zaujala víc než zpěvem svým hereckým projevem v krásném kostýmu královny.
Richard Pachman je také autorem oratoria Mistr Jan Hus, které na motivy středověké hudby a s použitím Husových a jiných dobových textů zkomponoval. Mistr Jan Hus patří mezi úspěšné pořady pro školy, kam se zařadí určitě i Komenský. V roce 2006 získal Richard Pachman za Mistra Jana Husa cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových. 5 července 2005 v kostele Svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí se představení odehrávala.
vypravěč Jan Amos Komenský | Jan Přeučil |
Poutník | Viktor Antonio |
Všudybud | Filip Antonio |
Mámení, Fortuna | Dita Hořínková |
Královna Moudrost | Kateřina Jechová |
Osud, Šalamoun | Richard Pachman |
housle | Petr Maceček |
Komentáře k článku