Již podruhé měl fanklub divadel Broadway a Hybernia možnost poznat prostředí muzikálového oddělení Konzervatoře Jaroslav Ježka. Čekala je více než tříhodinové exkurze s ukázkami hodin stepu, moderního tance, herectví a zpěvu.
V pátek 9. 4. 2010 se díky ochotě a nadšení pana profesora Klezly s úderem jedenácté hodiny otevřely pro fanklub dveře do míst, odkud vycházejí možné budoucí muzikálové hvězdy. Oproti předloňsku byla účast mnohonásobně vyšší, prohlídku konzervatoře si nenechala ujít přibližně padesátka nadšenců.
Po krátkém úvodu a představení samotného oddělení i jeho profesorů následovala první ukázková hodina, a to step s panem profesorem Zdeňkem Pileckým. Seznámil nás s historií stepu, literaturou, která se ho týká a se studenty čtvrtého ročníku předvedl ukázku toho, co je možné se za necelé dva roky studia (se stepem začínají studenti ve třeťáku) naučit.
Z jednoho tanečního sálu se přesouváme do druhého, na hodinu moderního tance pod vedením Daniela Biče. Nejprve nám pětice studentů třetího ročníku předvede několik „jednoduchých“ protahovacích a zahřívacích vazeb a poté choreografii na „Velkou píseň o Nilu“ z muzikálu Kleopatra.
Tady se dostává i na fanklubáky, kterým Dan Bič nabízí možnost naučit se refrén z této písně a zkusit si zatančit s nimi. I když za sebe přiznávám, že mě pohled na výborné schopnosti některých studentů zprvu vyděsil a odvaha postavit se k nim mě pomalu opouštěla, nakonec se přece jen pár lidí našlo.
Po tanci následovalo herectví, které měla na starost manželská dvojice Eva Dosedělová a Jaroslav Pížl. Přednost dostala dáma, která nám spolu se skupinkou druháků ukázala, jak vypadají herecké začátky. Popsala, jak se všichni musí nejprve naučit postřehu, reakce na hereckého partnera, soustředění a podobně, a to pomocí různých her, z nichž si jednu vyzkoušeli i fanklubáci. 
Dále nám studenti předvedli herecké etudy, na kterých se učí, jak projevovat emoce a dokázat zaujmout pomocí neverbálních projevů.
Její manžel nám potom předvedl s dvojicí Markéta Procházková a Tomáš Savka, jak vypadá už pokročilejší jevištní ztvárnění písně „Meant to be“. I do herectví se zapojili dobrovolníci z řad fanklubáků. 
Zkusili si jak jednu z hereckých etud, tak pod vedením pana Pížla i herecké ztvárnění textu písničky. Musím uznat, že ačkoli je pan profesor velmi „svůj“, jak nám popsal pak Klezla, dokázal během chvíle dostat i z amatérů to, co chtěl.
Jako poslední přišel na řadu zpěv. Svá čísla nám předvedli studenti různých ročníků, takže jsme viděli například terčet studentů prvního až třetího ročníku nebo dvě maturitní práce. Znovu jsme slyšeli duet Tomáše a Markéty, Romana Tomeše s písní „Prázdný stůl i židle prázdné“ z muzikálu Bídníci, 
Filipa Kotka se „Stevenovým monologem“, Kamilu Nývltovou s vlastní písní „Son Of A Preacherman“, Vlaďku Skalovou s árií z Edith Piaf a Radima Pátka s písní „Kdybych já byl Rothschild“ ze Šumaře na střeše“. Poslední dva jmenovaní mají tato čísla připravena k maturitě, takže se předvedli včetně skvělého hereckého provedení.
Že studium muzikálového oboru není nic snadného, bylo jasné od začátku. A právě náročnost této disciplíny nám kladl na srdce pan Klezla. Bez zajímavosti není například fakt, že při posledních přijímacích zkouškách splňovalo požadavky pouhých sedm uchazečů z necelé stovky přihlášených. Že opravdu nestačí jen krásně zpívat, ale je nutné umět se hýbat i přesvědčivě zahrát svou postavu. A myslím, že většina z těch, kteří se nám předvedli, si zaslouží náš obdiv a nezbývá nám než jim popřát, aby se jim povedlo se na muzikálových prknech prosadit.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku