Konec října a začátek listopadu patřil v divadle Hybernia muzikálu Čarodějky z Eastwicku. S touto velkolepou show hostovalo v Praze Městské divadlo Brno plných deset představení. Měl jsem možnost navštívit pražskou "premiéru" ve středu 24. října.
Že půjde o velkolepou show, jsem se mohl přesvědčit ještě než jsem se usadil v hledišti. Na místě orchestřiště byl totiž instalován bazén a po jeho obou stranách pískoviště. Početný orchestr (jestli jsem správně počítal, tak 33) obsadil prvních pět řad hlediště a ještě část balkonu.
Mnozí mají Čarodějky z Eastwicku spojeny se slavným filmem z roku 1987 s Jackem Nicholsonem, Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon v hlavních rolích. Předlouhou pro něj a tedy i pro muzikál byl však stejnojmenný román amerického spisovatele Johna Updika, který vyšel jen o tři roky před premiérou filmu. Uplynulo 16 let a světlo světa spatřil muzikál z pera Johna Dempseyho (libreto) a Dana Roweho (hudba), který se divákům poprvé představil 18. 7. 2000 v londýnském divadle Drury Lane. Česká premiéra se uskutečnila 10. února letošního roku v MdB v režii Stanislava Moši a v překladu Jiřího Joska, který místy hojně využívá jadrnějších výrazů, nicméně to k příslušným situacím patří.
Příběh se mnohem víc drží filmu než původní knižní předlohy, i když také přichází s novými zápletkami (milenecké tokání Jennifer a Michaela). Jeho hlavním tématem je svobodné vyjádření sebe sama.
Ve fiktivním maloměstě Eastwicku "vládne" moralistická Felicie (Zuzana Maurery), 
prezidentka ligy pro jeho zvelebení. Její komandování leze krkem především třem ženám středního věku, Alexandře (Yvetta Blanarovičová), Jane (Markéta Sedláčková) a Sukie (Radka Coufalová-Vidláková). Všechny jsou rozvedené, s poněkud pošlapaným sebevědomím, ale s obrovskou touhou po seberealizaci a hlavně po muži svých snů.
V okamžiku, kdy svoje přání vysloví nahlas, 
objeví se v jejich "zapadákově" ďábelsky uhrančivý, frajersky neurvalý a při každé příležitosti provokující Darryl van Horne (Petr Gazdík). Kromě toho, že se jím všechny tři nechají svést, Darryl jim především pomůže zbavit se mindráků a získat zpět ztracené sebevědomí, zkrátka naučí je žít život na plno. Na společných dýcháncích však Darryl svým milenkám začne dávat lekce černé magie a ty pak jejím použitím zabijí nenáviděnou Felicii. 
Následně se ale svého činu polekají a Darryla za pomoci woodoo pošlou tam, odkud přišel.
Muzikál je vskutku prvotřídní podívaná, přiměřená dávka pyrotechnických efektů, kouzelnické triky jako violoncello, které samo tahá za smyčec a levitování čarodějek patří k největším lákadlům. Čarodějnou atmosféru přesně podbarvuje skvělá hudba, byť bez snadno zapamatovatelného hitu. Scéně Jaroslava Milfajta dominuje kromě romantické kvetoucí třešňové aleje především výše zmíněný bazén (který jsem u nás dosud viděl jen v Monte Cristovi) jako součást Darrylova honosného sídla. Bazén není samoúčelný, nezůstane totiž nevyužitý a Darryl se do něj skutečně potopí!
Choreografie se ujal osvědčený Igor Barberič, který opět vytvořil jednoduchou, ale nápaditou a vtipnou choreografii, nejvíce upoutá scéna praní špinavého prádla (obrazně i doslovně), do které se zapojí téměř všichni účinkující a mužské oko nenechá chladným sbor sexy čertic.
V hlavních rolích zazářili všichni účinkující bez výjimky, překvapila především na prknech MdB ne příliš známá Zuzana Maurery jako vůdčí osobnost Felicie, v menších rolích potom Igor Ondříček jako její podpantofelnický manžel Clyde, za zmínku stojí i téměř němá role sluhy Fidela, kterou nezapomenutelným způsobem ztvárnil Jan Jackuliak.
Snad jediné, co mi trochu chybělo, byla silnější dějová linka, nosná myšlenka. K
dyž se moje oči a uši nasytily speciálními efekty a skvělými pěveckými a hereckými výkony, pokoušel jsem se soustředit na příběh, ale stalo se mi to samé co u filmu. Po počátečním nadšení ze všech těch originálních nápadů jsem se začal trochu nudit, na čemž se jistě podepsala i délka představení přesahující tři hodiny o deset minut.
Nicméně jde o představení prvotřídně profesionálně zvládnuté a MdB nabízí jedinečnou příležitost v poslední letošní večer, kdy budou Čarodějky z Eastwicku na hudební scéně MdB inscenovány jako slavnostní silvestrovské představení.
Fotografie Michal Škvor, text Antonín Krása
Komentáře k článku