18. 03. 2002 v 17:00 Milena Pekárková
Tisk

Drobné postřehy k premiéře Krysaře

Co se dělo za oponou a ve Vysmátém zajíci

Měli jsme možnost sledovat zákulisí vzniku několika nejnovějších i Petr Kolář - zcela vpravostarších českých muzikálů. Krysař dirty – čili obnovený, byl svým prostředím nejsympatičtější. Ani tady však nebyla nouze o drobné kuriozity, a ty jsme pro vás vychytali. Jestli vás zajímá, proč neuvidíte v Kalichu Josefa Laufera, proč premiérová představení odehrál Petr Kolář a jakou chorobou trpí Vladimír Čech, pak čtěte dál.

Premiérové představení předělaného Krysaře mělo dvě skupiny diváků – jedni se předem děsili, protože viděli původního Krysaře a byli novým nastudováním příjemně překvapeni, druzí vzpomínali s obdivem na verzi předešlou. Mirjam Landová se režisérsky podílela na obou představeních, v tom novém však měla absolutní slovo a od minulého se lišil mimo jiné holandskou choreografií Dirka Smitse (pro senzacechtivé můžeme doplnit, že o Dirka usiloval nejeden baleťák během věčírku, že však odcházel vstříc nočnímu životu zavěšen do muže stejně bezvlasého jako je on sám.)

Dirk dal všem v dirty muzikálu “do těla”
Company byla výbornáNová choreografie dodala muzikálu opravdovou šťávu, i když jí na druhé straně ubrala na romantičnosti. Takzvaná company – čili baleťácké křoví, vyvolávala salvy smíchu svými vtipně vymyšlenými figurami, ale kromě toho je potřeba, složit jim hlubokou poklonu. V případě tohoto představení se neuvěřitelně nadřela a zasloužila by si být jmenována jednotlivě. To nebyla žádná company, ale sólové výborné výstupy profesionálů, kteří dali do tance svou duši, mimo to hráli a nebyli ušetřeni ani častého zpěvu – klobouk dolů.

Žena mnoha mužů konečně může - tančit
Jednou z hvězd muzikálu byla Petra Janů – žena rybáře Štěpána (Bohouše Josefa, Filipa Blažka, Antonína Moravce). Hrála a zpívala s elánem a málo kdo by jí hádal blížící se padesátku (za rok). Sama o sobě prohlásila, že je postrachem všech tanečních profesionálů a že teprve Dirk Smits ji dokázal rozpohybovat – podle ní proto, že netušil její antitalent. S premiérou byla Petra Janů nadšená a už se Filip Blažek a Petra Janůtěšila i na turné do Japonska, kde s karlínským souborem vystoupí na muzikálovém večeru.

Čechova “osudová”
Jedna z důležitých postav příběhu je Osud – ten vše komentuje a z povzdálí řídí, on rozhoduje a ovládá příběhy ostatních postav. V roli Osudu se na jevišti střídají David Matásek, Dušan Kollár, Tomáš Trapl a Vladimír Čech. Všichni mají společné to, že jsou impozantní, vysocí a nepřehlédnutelní. Během zkoušek však Dirk Smits zjistil další charakteristický rys představitelů této postavy – je lépe, když se nepokoušejí tančit. Jako první byl z tanečních kreací osvobozen Vladimír Čech (50), postupně se z Osudu stávala statičtější figura do té míry, že dnes krok s nádhernými “dobrozláky” (baletní figury provázející Osud) drží jen Dušan Kollár. Ostatní Osudy se prostě omezily na úkroky po jevišti. Hrdinství milionáře Čecha, který vystupoval při premiéře, spočívalo i v tom, že si právě léčí boreliózu, a tak užívá antibiotika – jediný se na oslavách musel spokojit s Vladimír Čech jako Osudminerálkou, zato měl nejširší fan klub – přišla ho podpořit maminka, manželka i všechny tři děti (dvě z prvního manželství).

Muziky, muziky…
Ještě na tiskovce měsíc před premiérou sliboval autor muzikálu Dan Landa, že porodí zbývající dvě písně. Jeho proklamované těhotenství však přišlo vniveč. Představení přidal píseň jednu – zcela nečekanou, ve které se mohou projevit stíny – bratři Tesaříci. Další slibované melodie se neurodily. Změnilo se i plánované ozvučení hry – k ději měly na živo hrát harmonika a flétna, při zkouškách se ale ukázalo, že výstižnější bude flétna a klavír – u toho zatím zůstalo a rozezvučí malý prostor divadla velmi příjemně.

Pravdu má náčelník!
Nesmírně náročnou funkci režiséra, který musí ukáznit všechny představitele, usměrnit představení, nedovolit nekázeň, čelit klepům a úskokům, zůstat pokud možno milý a vlídný – prostě funkci nejnevděčnější – tu tentokrát zastávala žena – Mirjam Landová. Byla vystavena o to Ivan Vodochodskývětšímu tlaku a kritice, že autorem muzikálu je její manžel Daniel Landa a že tohle představení bylo jejím prvním samostatným počinem po vystudování divadelní režie. Byla nesmírně statečná. Vykouřila asi padesát cigaret za zkoušku, pořád se usmívala a pořád říkala děkuji, prosím, mohl bys…

Udílela pokuty za zapomenutí textu nebo nepřesnosti v tanci takovým způsobem, že je postižení brali jako spravedlivé s úsměvem – všechny pokuty pak společně proměnili v úlevné sklenky. Mirjam, které se její manžel snažil při zkouškách vyhýbat, aby jí ještě víc neznervózňoval, však přeci jen nevydržela všechno. Došlo k přímému konfliktu názorů na ztvárnění postavy starosty mezi ní a Josefem Lauferem. K lítosti obou se natolik nemohli shodnout, že Josef Laufer z představení odstoupil. Je víc shakespearovský než velí lehká struna muzikálu. Podobný konflikt potkal ještě několik protagonistů, ale byli rychle nahrazeni.

Veni, vidi, vici?
Tedy přišel, viděl…zvítězil? “Jestli jsme uhodili na správnou strunu, to ukážou teprve další představení,” prozradil nám Richard Tesařík (Stín a Vrah). “Zatím byly premiéry zdarma pro novináře a pro zvané, teprve až se bude za vstupenky platit, pak uvidíme…”

Bratři Tesaříci jako VrahovéNebudeme vás už déle napínat. Premiéry s jedním výpadkem hudby a jedním výpadkem paměti Osudu – Vladimíra Čecha, dopadly výborně. Všichni byli zasypáni chválou a květinami, všem se ulevilo, ale nikdo to nevnímá jako konec práce – teprve teď se večer co večer uvidí, jaký je skutečný výsledek tříměsíčního snažení. Po několika týdnech zkoušení “od nevidím do nevidím” si dali po premiéře všichni volno a i když druhý den znovu hráli, přišli se rozptýlit do Vysmátého zajíce. Uvolňovali se až do časných ranních hodin a přiznali si vzájemně spoustu věcí, které je tížily – a tak je to dobře. Opět nejobdivuhodnější byla company – baleťáci, kteří po několika hodinách na jevišti ve Vysmátém zajíci – jak jinak – tančili a tančili. “To vás to už neunavuje?” “Ne, my tím žijeme!!!”

Josef Vojtek - jeden z představitelů Krysaře - se podíval sklence na dno a přiznal, že ho moc štve, že si obě premiéry odzpíval Petr Kolář – asi je prý paní režisérce sympatičtější.

Drobná vyjasnění názorů nezkalila všeobecnou spokojenost a za svitu ranních paprsků se všichni rozešli prospat na zítřejší představení – ti movitější vyrazili číhajícími taxíky, ti obyčejnější ranní tramvají… Tak dneska nashledanou!

text Milena Pekárková
foto Martin J. Polák

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions