Nový český muzikál Angelika se poprvé představil divákům na veřejných generálních zkouškách 4. a 5. března. Po oba dva dny byl sál zaplněný do posledního místa, vstupenky na všechny čtyři předpremiéry byly vyprodané již několik měsíců dopředu. Diváci byli zvědaví, co že je to za kus, který na jevišti Divadla Broadway vystřídá Kleopatru.
Hudbu k muzikálu na motivy knih a filmů o krásné markýze Angelice de Sancé de Monteloup složil hudební skladatel Michal David, autorem libreta je Lou Fanánek Hagen.
Z dalších tvůrců známých jmen lze jmenovat režiséra Jozefa Bednárika, scénografa Šimona Cabana, choreografa Libora Vaculíka či kostýmního výtvarníka Roman Šolce. Na scéně zazní i původní hudba z filmové Angeliky, jejímž autorem je Michel Magne.
Já jsem měla možnost zhlédnout poslední veřejnou generálku Angeliky 5. března večer. Šlo o zkoušku, a proto byl pochopitelně přítomen i režisér Jozef Bednárik, aby mohl sledovat průběh představení a v případě potíží např. nechat některé scény zopakovat. K tomu také výjimečně došlo, když hned krátce po začátku chyběly v dekoraci schody, a představení se tedy povedlo definitivně zahájit až na druhý pokus. Poté již však mohli diváci zhlédnout Angeliku bez dalších větších 
problémů, jen bylo nutno zkrátit na minimum přestávku i děkovačku kvůli časovému skluzu.
Děj muzikálové verze Angeliky je zasazen do "studia č. 5", kde paní M.M. (znázorňující filmovou představitelku titulní role Michele Mercier) vzpomíná 
na natáčení jednotlivých dílů, přičemž výrazně největší prostor věnovali tvůrci první části, tedy Angelice markýze andělů.
Jelikož Angelika je po Třech mušketýrech již druhým společným dílem Michala Davida a Lou Fanánka Hagena (kromě Kleopatry,
na které se podílelo více textařů), bylo možno odhadovat, jak přibližně autoři toto téma zpracují. Výsledek z mého pohledu není nikterak překvapivý. Vzniklo dílo, které by se dalo nazvat pohádkou pro dospělé, a které pravděpodobně nadchne většinu z početné skupiny příznivců Tří mušketýrů, ale jen těžko jako celek příjemně překvapí jejich odpůrce. O tom,
že však příznivců je mnoho a autoři se nemusejí obávat nezájmu, svědčí fakt, že ke dni premiéry bylo na Angeliku prodáno více než 100 000 vstupenek.
Nepřehlédnutelným kladem inscenace jsou krásné kostýmy z dílny Romana Šolce. Ten 
nenavrhnul drahé šaty jen dámám, jak by se dalo očekávat, ale nejdražší kostým si užijí představitelé krále Ludvíka XIV.
Mezi protagonisty poslední generálky zazářila (zejména pěvecky) Dasha v titulní roli Angeliky. Zbyněk Fric coby její choť Joffrey de Peyrac opět dokázal, že patří beze sporu ke špičce naší muzikálové scény. Jeho podání hraběte de Peyrac rozhodně považuji za komplexně nejlepší výkon večera, jelikož s bravurou zvládl herecký projev i zpěv, což diváci ocenili nadšeným potleskem. Navíc Zbyněk Fric nepostrádá charisma, které je pro tuto roli dosti 
podstatné.
Skvěle odzpíval i Tomáš Bartůněk, ovšem jemu malinká role Angeličina otce a arcibiskupa bohužel nedává příliš šanci vyniknout. Více prostoru pak dostala tradičně výborná Radka Fišarová coby Peyracova žárlivá milenka madame Contoire. V dalších sólových rolích 
se představili Martin Pošta (Desgrez), Tomáš Beroun (Nicolas), Juraj Bernáth (básník Špína), Pavel Polák (král Ludvík XIV.), Petr Poláček (Filip de Plessis-Belliéres), Jiří Helekal (Lorraine), Pavel Vítek (perský princ Bachiary Bej), Šárka Vaňková (Montespane), Robert Kryl (Gendére), Nelly Danko (paní M.M.).
V muzikálu Angelika figurují také dvě postavy, 
které jako by do celého díla nepatřily. Jsou jimi Geno a Stelien (na poslední generálce Petr Novotný a Jan Kuželka). Jak sama produkce přiznává, tyto figury jsou zařazené jen na okamžiky, kdy je třeba složitě přestavět scénu. Tomu ovšem bohužel také víceméně odpovídá úroveň jejich výstupů, které někoho pobaví, něčí vkus naopak celkem spolehlivě urazí. Každopádně tyto "kulturní vložky" přirozeně nesplývají se zbytkem představení a odvádějí mysl od hlavní dějové linky.
Diváci na poslední generálce odměnili Angeliku obrovským potleskem a účinkující i tvůrce mohlo jen mrzet, že bylo nutno z již zmíněných důvodů ukončit děkovačku předčasně. Podle prvních reakcí se tedy zdá, že Michal David udělal z komerčního hlediska jen dobře, když vyslyšel přání Moniky Absolonové, aby napsal muzikál právě na téma příběhu krásné Angeliky.
Fotografie Michal Škvor, text Alena K.
Komentáře k článku