14. 09. 2012 v 20:00 Veronika Pacasová
Tisk

Bídníci-speciál byli skutečně originální

Mámení Thénardierů je neoblomné a téměř dotěrné. Ale to pro Valjeana není důležité - pro Cosettu udělá vše14. září se v divadle Goja Music Hall na pražském Výstavišti událo něco unikátního. Na programu dne byl muzikál Les Misérables-Bídníci. To by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby na jevišti nevystoupily téměř všechny alternace všech sólových rolí. V jednom dni, v jednom večeru, v jednom představení. Diváci toto mohli zažít poprvé a nejspíš i naposledy. Dojmy vám přinášíme v tomto článku spolu s exkluzivními fotografiemi Michala Škvora, který měl jako jediný povoleno během představení fotit!

František Janeček v obležení zpěváků a divákůPředstavení, které jsem měla možnost vidět, bylo velmi povedené. Přispělo tomu hned několik věcí. Představení bylo věnováno panu Dr. Františku Janečkovi, který v ten oslavil 68. narozeniny. Účinkující také měli dlouhou pauzu se zpíváním v muzikálu díky divadelním prázdninám, navíc měli všichni účinkující v zákulisí přemíru svých kolegů a i alternace jejich rolí, tudíž se někteří mohli chtít ještě více předvést. Od premiéry už uběhlo poměrně dost času, a tak měli všichni čas vylepšit své výkony. To vše vedlo k tomu, že ačkoli výkony vystupujících byly už při premiéře na dobré úrovni, v tento den bylo představení ještě lepší.

Valjean se ocitá na psychickém dnu - vědomí, že nejspíš znovu půjde na galeje, je hrůznéPár drobných výtek se v představení najde skoro vždy, tentokrát bych je ale neměla k hercům. V ten den ze sebe vydali maximum, poté už jde o subjektivní pocity diváka ze ztvárnění jejich rolí. Zvláštnosti jsem zaznamenala u osvětlovací techniky, která několikrát při představení najednou zasvítila tam, kam vůbec neměla, anebo měla zasvítit o něco málo později. Některého z diváků mohla upoutat v očekávání objevení se další postavy, ale jen ho odvedla od probíhajícího děje.

Fantina je zachráněna laskavým starostouRozvržení jednotlivých účinkujících do rolí bylo podle mě velmi dobré téměř vždy, každý dostal tu část, ke které se hodil nejvíce a mohl v ní ukázat svá pozitiva.

Jako první Jean Valjean vystupoval až do hudebního čísla „Setkání – Proradný handl“ David Uličník. Právě u něj mi při premiéře vadila herecká vlažnost, kterou jsem momentálně už nepostrádala. Jeho rivalem byl Javert Josef Štágr, který byl taktéž lepší než minule. Manželé Thénardierovi se vetřou všude - i na svatbu Maria a Cosetty!Jak už jsem říkala, tato situace nastala téměř u všech herců. „Když je u konce den“ a „Knížku snů“ dostala „na starost“ Jitka Čvančarová, jejímž silným přínosem pro roli Fantiny je zpěv. Kateřina Brožová je zase perfektní hlavně v hereckém projevu, a tak dostala hlavní hereckou část Fantiny - od „Krásných holek“ až po „Smrt“. Petra Peterová neměla bohužel šanci se předvést – zazpívala pouze pár vět v „Epilogu.“

Manželé Thénardierovi byli rozděleni takto – Filip Čapka zpíval po „Příští den“, Renáta Podlipská po „Přepadení – Javertův příchod“. Vypečení zákazníci-spolupachatelé pomáhají Thénardiérovi krást neznalým příchozím nejen z kapesJan Urban účinkoval od písně „Kanály – Ve světě psím“ a Marta Jandová od „Příštího dne“ do konce. Monika Absolonová byla jednou z mála neúčinkujících v ten den kvůli jiným neodkladným závazkům.

Ačkoli by se u role Thénardiera dalo říci, že nejde ztvárnit mnoha způsoby, není tomu tak. Zatímco Filip Čapka více odpovídá knižní předloze, Jan Urban úmyslně přehrává a dodává roli komičtější rozměr. Pokud kdy dali manželé Cosettě nějaký šat, pak je to pouze jeden - tento!V tomto případě mám raději Urbana právě pro jeho komičnost, kterou jistě vděčně přijmou i diváci. Zároveň ale není prvoplánová.

Jako madame Thénardier u mě jasně zabodovala Renáta Podlipská, která byla zaprvé skvělou zlou macechou a zadruhé měla roli herecky detailně propracovanou, od předstírání pláče u Cosetty, až po otáčení očí v sloup, když Eponina flirtuje s Mariem a zpívá „Jak málo znáš, jak málo víš“.

Eponina byla jako dítě velmi škodolibá - a to ještě netušila, že její láska bude milovat právě osobu, které ráda škodilaJako malá Cosette vystoupila Natálka Grossová a jako malá Eponine Natálka Hrychová. Obě dívenky jsou velmi šikovné (i v opačných rolích) a nemám, co bych vytkla.

Od písně „Chcem bejt! (Paříž)“ se nám představily další alternace a nové postavy. Jako Jean Valjean vystoupil k možnému údivu některých diváků Josef Štágr s Cosettou Terezou Vágnerovou, což možná na chvíli zmátlo ty, kteří muzikál viděli poprvé. Štágr byl Javertem a pár scén nato se objevil jako Valjean.

Javert by nejraději všechny podvratné živly pozatýkal sám - a hlavně svůj osobní cíl - uprchlého Jeana Valjeana„Javertův příchod“ byl příchodem Tomáše Bartůňka, který krásně zapěl píseň „Tam ve hvězdách“ i „Příští den“. S Mariem Josefem Vágnerem rozmlouval Enjolras Michael Foret. Celý part Gavroche začal svým žonglováním Tomáš Ringel (ostatní představitelé všech dětských rolí se objevili až na děkovačce). Až po „Příští den“ byla do Maria zamilována Magda Malá, druhou zamilovanou v pořadí byla Vlaďka Skalová, Gábina Partyšová se ještě do Bídníků nezapojila.

Thénardier s jeho tlupou chtějí vykrást dům, kde bydlí Mariova Cosetta. Eponina se zamilovaný pár snaží i tak zachránit - pro svého Maria udělá všeObě Eponiny mají něco do sebe a přitom každá z nich je něčím jiná. Výkony obou byly rozhodně povedené. Josef a Tereza Vágnerovi se k sobě jako zamilovaný pár hodili, příbuzenský vztah spíš pomáhá, než škodí. Tereza představovala světa neznalou dívku, která je stejně zamilovaná jako zmatená z nových a nepoznaných emocí a myšlenek, Pepa zase chlapce plného idealistických myšlenek a snů.Javert je na barikádě odhalen a nekompromisně spoután

Mariem bojujícím na barikádě byl Tomáš Löbl, Enjolrasem Michal Skořepa. Maria přišel zachránit Valjean Marian Vojtko, infiltrovat se a pokusit se zlomit morálku revolucionářů zkoušel Javert Daniel Hůlka, který předvedl dobrý výkon, ačkoli mi při jeho herectví na konci chyběly výraznější emoce.

Eponina se před svou smrtí dočká alespoň jednoho - zájmu a objetí od vysněného MariaJosef Vágner a Tomáš Löbl jsou oba velmi dobří a rovnocenní Mariové – ostýchaví, zamilovaní, odhodlaní a věrní. Při „Byl déšť a kytky můžou kvést“ jsem měla u výrazu Tomáše pocit, jakoby se mu chtělo smát. Vím, že tomu tak není, neboť tento dojem jsem měla už minule. Enjolras dokáže v lidech vyburcovat mnohé - Marius se k revoluci také připojí Bohužel ale nejsem jediná, komu Tomášův výraz v dané scéně evokoval úsměv.

Enjolras Michaela Foreta vede své přátele za svou „nebeskou“ vizí, kterou neustále nadšeně propaguje s jasnou vidinou svobody v očích. Chybí mi u něho silný hlas. Michal Skořepa je naproti umírněnému „zasněnému“ Michaelovi mnohem více prudký a impulzivní, oslovuje hlavně svým velkým a neutuchajícím zápalem a silným zpěvem a určitě mi tato alternace přijde lepší.

Vysílený Valjean se snaží dostat zraněného Maria pryč od barikády - pomocí stok a kanálůKanály nesl zraněného chlapce Jean Valjean Petr Gazdík a od „Prázdných stolů a židlí prázdných“ zpíval do konce představení Maria Pavel Vítek, zamilovaný do Cosette Hedviky Tůmové. Tereza Mátlová v ten den nehrála.

Křehká, něžná a starostlivá Cosette Hedvika Tůmová by musela být v reálném životě Mariovi opravdovou oporou a útěchou. Pavel Vítek a jeho Prázdný stůl a židle prázdnéO Pavlu Vítkovi se nedá říct, že by také působil ve své roli uvěřitelně. Výkon při sólové písni byl pro mě velmi rozpačitý, hlavně díky jeho pro mě nesmyslným, až komickým pohybům těla i rukou. Nejvíce přesvědčivě působil u „Svatby“. V tento večer mu byl hereckým partnerem hodně nalíčený Petr Gazdík a tudíž zdání věkového rozdílu poměrně bylo. Když ale například s Vítkem hraje Vojtko, působí scéna tak, že by si pánové měli role prohodit.

Jean Valjean se rozhodl začít nový život s novými životními postoji - a ty také nezměnil do koce svého životaTeď přicházejí na řadu samotní Jean Valjeanové. Stále si stojím za tím, že každý z nich má co nabídnout, je jiný herecky i pěvecky, jednotlivé scény každý z nich pojímá jinak. Jak už jsem psala výše, rozřazení herců do „úseků“ bylo poměrně vydařené. Jediné, co bylo úsměvné byl fakt, že zatímco první Valjean byl „mladý“, druhý Valjean působil spíše „starším“ dojmem, třetí Valjean byl opět „mladý“ – téměř nenalíčený a čtvrtý Valjean byl zase „starý“ – Petr Gazdík se opravdu hodně proměnil díky obarveným vlasům a výraznému líčení.

Jean se o Cosettu strachuje - je to ta nejmilejší a nejdražší osoba, jakou kdy poznalDavid Uličník s jeho silným a vyzpívaným hlasem byl ideální Jean Valjean v první části představení a jak už jsem řekla, herecky se určitě zlepšil. Josef Štágr se velmi dobře vyjímal hlavně při scénách s Cosettou, jeho pojetí Valjeana je hlavně o vztahu staršího muže k jediné osobě, kterou nade vše miluje, a ke které neskutečně přilnul. Rád by Cosette donekonečna viděl „hrát si s panenkou“ a zapomenoul na svou bolestnou minulost, ke které se ale stále vrací právě i díky Cosette.

Ačkoli Valjean Marian Vojtko Javerta osvobodí, stále se v jeho přítomnosti necítí dobřeMarian Vojtko mě zase zaujal jeho odtažitostí k Javertovi na barikádě, dalo by se říct jistou dávkou určitého druhu bázně, kterou k němu jeho Valjean chová. Ačkoli ho díky svému mravnímu postoji přijde zachránit, nechce s ním mít nic víc společného (zatímco například Uličníkův Valjean má v tuto chvíli nad Javertem jasnou převahu a dává to najevo). Silně na mě u Mariana zapůsobila i scéna, kdy je jeho Valjeanovi jasné, že nejspíš na barikádě zemře a odevzdaně se pouští do boje, nebo jeho pocit nejistoty, když neví, jak se k Mariovi na barikádě zachovat, nebo jak ho oslovit, pokud vůbec.

Petr Gazdík byl velmi důvěryhodný starý muž - jak díky nalíčení, tak díky herectví i zpěvuPetr Gazdík (nositel Thálie právě za tuto roli v brněnské inscenaci) byl v pařížských stokách skutečně „grizzlym“. Maria k osudovému poslednímu setkání s Javertem opravdu nesl, nevláčel ho za sebou. Od první chvíle bylo zřetelné, že jeho herecký projev musí být dobrý. A to také byl. Jakmile se objevil na scéně po boku Maria a Cosetty, byl to herecký koncert, alespoň pro mě. Jeho vypilovaná pomalá chůze s holí byla opravdu přesvědčivá, stejně jako například taková maličkost, jakou se zdá pomalé podávání dopisu Cosette při „Epilogu“. Ač je to detail, působí velmi rušivě, když Valjean přikrytý dekou, pomalu si klekající na kolena, najednou svou rukou „jedná“ jako mladý muž, tak jak jsem to viděla u Vojtka i Uličníka v jiných dnech. Z Petra Gazdíka zkrátka přímo „sálalo“ stáří – přivřené oči, pohyby, hlas. Stejně jako by nám mnozí prarodiče leckdy rádi snesli „modré z nebe“, i Petr považoval záchranu Maria pro Cosettu za samozřejmost.

František Janaček s manželkou a dcerkou, Karel Gott a Gábina PartyšováPři děkovačce se divákům přišly uklonit všechny alternace - bylo zvláštní takto všechny vidět pospolu - a company manager Martin Novotný pozval na jeviště Františka Janečka, aby mu společně se sólisty a company popřál s písní „Hodně štěstí, zdraví“. Hlavní část blahopřání se ale udála až na připraveném rautu, kde byl pan producent dlouho obklopen dárky a gratulanty, mezi nimiž byla i manželka Tereza Mátlová s dcerou, Karel Gott, budoucí nová Eponina Gábina Partyšová, Jiří Paroubek a samozřejně spousta členů inscenačního týmu a dalších přátel a známých.

 

Nemocná Fantina blouzní po Cosettě. Naštěstí je ještě naděje pro její dceru - starosta města Madelaine, tedy Jean Valjean Gavroche je všemi mastmi mazaný - a pokud ho hraje Tomáš Ringer, umí i žonglovat Thénardier musí mít pro strach uděláno, jinak by tak klidně nedráždil Javerta svými jízlivými poznámkami Petr Gazdík pojímá svého Jeana Valjeana skutečně věrohodně
Studentská opilecká lehkovážnost se brzy změní v revolucionářský zápal a přejde k činům Javert se opět a naposledy v Jeanu Valjeanovi mýlí - Jean ho chce propustit na svobodu, ne ho zabít Každá postava má svou minulost, své touhy a přání, svou vidinu zítřka. Píseň Příští den vyjadřuje postoje všech hlavních postav Ačkoli Jean Valjean Cosettě nemůže vyplnit zámek v oblacích ani ji dovést za maminkou, může jí být skvělým otcem - a tím také bude
Koloběh života pokračuje dál - Jean Valjean odešel k nebesům, ale Cosetta s Mariem mají život teprve před sebou Marius si je jistý, že další útok na barikádu už nepřežije. Přesto neucouvne stranou Když Thénardier zrovna neloupí, nekrade, nepodvádí a neslídí, během nepokojů rád prohledává mrtvoly a zbavuje je jejich pokladů - i ve stokách Konfrontace - střed dvou zájmů, z nichž oba dva jsou velmi silně zakořeněné a neměné
Žádný nový zítřek se nekonal. Téměř všichni barikádníci za své přesvědčení zaplatili životem Jean Valjean zakončil svou životní pouť Javert se po svém osvobození na barikádu pro Jeana Valjeana vrátil - jaké překvapení, když pochopil, že Valjeanovo tělo na barikádě chybí Jean Valjean se připojuje k revolucionářům na barikádě

Komentáře k článku

avatar Iva
0
 
 
Moc díky, na představení jsem byla taky, ale tento článek mně velice potešil, cítím to taky tak :-)
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika Pacasová
0
 
 
Děkuji Vám za slova chvály, jsem moc ráda, že Vás článek potěšil. :)
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Albertina
0
 
 
you're in reality a excellent webmaster. The website loading pace is amazing. It sort of feels that you are doing any distinctive trick. Moreover, The contents are masterwork. you've performed a wonderful job on this topic!
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Petra
0
 
 
Dobrý den,také děkuji za článek je hezky napsaný :) a jinak sem se chtěla zeptat bude někde vysíláno natačení ze speciálních Bídníků? :) Děkuji předem....
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika Pacasová
0
 
 
Také Vám Petro velmi děkuji za to, že Vás článek zaujal a potěšil.
Co se týče Vašeho dotazu ohledně vysílání natáčení - odpověď bohužel zní určitě ne. Nikde na světě dosud nevznikl oficiální video záznam přímo z představení, koupit si ale můžete zahraniční video či audio záznamy dvou koncertních verzí - které obě vřele doporučuji. První z nich je z roku 1995 konající se k příležitosti oslavení 10. výroční londýnské premiéry Bídníků roku 1985. Druhá koncertní verze je z roku 2010 a slaví 25. výročí. Oba dva koncerty jsou skutečně velmi povedené a jejich obsazení skvostné.
Kromě těchto dvou záznamů se samozřejmě dá sehnat spousta CD nosičů, na kterých jsou zaznamenány verze z různých zemí - například ze Španělska či Německa. A existuje i spousta londýnských nahrávek s různým obsazením - ať už přímo s tím londýnským prvotním "originálním", či těmi pozdějšími.
Z českých verzí vyšlo také několik zvukových nahrávek: z roku 1992 výběr několika písní z muzikálu z Vinohradského divadla (23 hudebních čísel), Kompletní záznam představení z divadla GOJA z roku 2004 (který si stále můžete koupit v GOJA Music Hall) a poslední českou nahrávkou je ta z Městského divadla Brno (44 hudebních čísel).
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Ondřej Drobil
0
 
 
A to cd si mohu koupit přímo uvnitř goji? A kolik tak přibližně stojí? děkuji
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika Pacasová
0
 
 
Dobrý večer,
ano, 3CD Komplet z Bídníků z roku 2004 můžete koupit přímo v divadle u uvaděček u šaten po pravé straně, stojí tuším kolem 300 kč. 3CD je namixované z různých alternací a jak už jsem psala, je to zvukový záznam celého představení.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions