Pouhých 90 kilometrů dělí Prahu od Plzně. V obou městech je uváděn tentýž muzikál, ale přísloví "když dva dělají totéž, není to vždy totéž," zde platí beze zbytku. Obě představení mají stejnou hudbu, pracují však s jiným překladem, scénickým vyjádřením a zdůrazňují jiné linie příběhu.
Ob
sazení plzeňské verze Zpívání v dešti je složena ze stálého kolektivu Divadla J. K. Tyla a je doplněna o hosta - Katku Šildovou. Scénu navrhl Šimon Caban, kostýmy Simona Rybáková. Režie se zhostil Roman Meluzín a nelze mu rozhodně vyčíst, že by kohokoli kopíroval. Důraz je kladen zejména na herecké ztvárnění, takže jsou zkráceny všechny filmové projekce na nezbytné minimum.
S náročností stepařských čísel se v Plzni vypořádali velmi dobře. Herci stepují a zvuk těchto stepařských čísel je výborně slyšet nejen v hudebních pauzách. Déšť ve známé písni "Singing in the rain", která zakončuje první polovinu představení, je skutečný a většinu přestávky musí technický personál sušit jeviště. 
Zažijeme zde i masové taneční číslo na téma gangsterů v Hollywoodu, jehož zajímavostí je, že se neodehrává v rovině jeviště, nýbrž na stupňovitě zvednutých plošinách.
Kdo jednoznačně zaujme z mužských rolí je Bronislav Kotiš. 
Roli Dona Lockwooda okořenil tím správným humorem a nadsázkou, tolik typickou pro tuto postavu. Dodává jí velkou věrohodnost, takže brzy uvěříte, že roli Dona nehraje, ale přímo jím je. Vynikající herecký projev Bronislava Kotiše jsem měl možnost vidět již v hlavní roli plzeňské verze muzikálu Kabaret, ve Zpívání v dešti se navíc může projevit i tanečně.
Vzhledem ke komickému charakteru muzikálu má mnohem větší možnost 
se svými kolegy Katkou Šildovou (Kathy Selden) a Janem Kaštovským (Cosmo Brown) rozehrát výborné mimické představení, při kterém se divák může potrhat smíchy. V jejich společných tanečních číslech je znát
propracovanost choreografie a vynikne jejich pohybový talent.
Kateřina Šildová je známá díky účinkování v roli kočky Demetry v muzikálu Cats, který je prubířským kamenem skloubení tanečních a pěveckých schopností muzikálových interpretů. Stejně jako role Demetry v Cats, je i Kathy Selden ve Zpívání v dešti postavou s množstvím tanečních výstupů střídajících se s náročnými pěveckými party.
Druhou hlavní ženskou rolí je Lina Lamont (Stanislava Topinková-Fořtová), 
která je prototypem domýšlivé a nafoukané celebrity. Ačkoli nemá mnoho prostoru k pěveckému vyjádření, je v celém příběhu ústřední postavou a na jejím hereckém ztvárnění závisí vyznění celého muzikálu. Lina Lamont je prostoduchá, ale ne zase natolik, aby si neuvědomovala, že němé filmy, 
ve kterých hraje s donem Lockwoodem, přináší filmové společnosti značné zisky.
S příchodem zvukového filmu se však projevuje její základní nedostatek, a to její velmi hrubý hlas. První zvukový film Liny Lamont a Dona Lockwooda je naprostým propadákem a situaci zachraňuje Cosmo Brown, který navrhne převést film Šermující kavalír do muzikálové podoby. 
Problém s Lininým křaplavým hlasem se Cosmo rozhodne překonat tím, že Kathy tajně Linu nadabuje. Lina se to ale díky své kamarádce Zeldě dozví a ztropí jim ve studiu scénu. Po tomto zjištění se Lina začne před Zeldou litovat a naplno se zde projevuje, 
jakým způsobem může světská sláva pokřivit charakter.
Nadabovaný Šermující kavalír má obrovský divácký úspěch, čehož Lina využije, začne se ohánět smlouvou a chce, aby ji Kathy i nadále dabovala, nebyla však uváděna v titulcích. Kathy s tím přirozeně nesouhlasí a Don Lockwood s Cosmo Brownem zařídí, aby Lina pro publikum živě zazpívala a během jejího vystoupení veřejně odhalí, že za Linu zpívala Kathy. 
Náš příběh končí, ale dlouhý příběh zvukového filmu začíná...
Jak již bylo řečeno na začátku, plzeňské Zpívání v dešti není kopií jiných nastudování. Právě proto byste měli na toto představení zajít. Je totiž dalším důkazem toho, že i v regionálních divadlech jsou k vidění kvalitní muzikálová představení.
Fotografie a text Michal Škvor
Komentáře k článku