Za nevídaný úspěch v českých poměrech lze označit plných deset let uvádění West Side Story, byť v repertoárovém divadle. Dne 23. února 1996 se v režii Stanislava Moši uskutečnila veleúspěšná brněnská premiéra a 25. února 2006 se odehrála již 656. repríza.
Mimořádná byla už tím, že se podařilo, aby obsazení všech hlavních rolí bylo totožné s obsazením premiérovým (viz níže). Stanislav Moša ve svém proslovu na úvod večera vtipně na tuto skutečnost upozornil a poprosil diváky o shovívavost s tím, že postavy, které jsou podle scénáře náctileté, budou ztvárněny účinkujícími, kterým bylo přes dvacet již před právě deseti
lety, proto od nich nelze nyní očekávat plnohodnotné výkony, zejména ne taneční.
Přestože někteří se od zjevu adolescentů už poněkud vzdálili, všichni do jednoho po celý večer svojí vitalitou potvrzovali, že "stará garda" MdB ani trochu neslevila ve svých excelentních výkonech a patří právem ke špičce české hudební divadelní scény.
Perličkou byla Alena Antalová v roli Marie, která na prknech MdB vystoupila v tomto roce poprvé, vždyť 1. listopadu loňského roku se stala maminkou (čtenáři časopisu MdB Dokořán mohli vidět její fotografii i s miminkem na titulní straně lednového čísla) a je to na její postavě stále velmi dobře patrné. K brněnské populační explozi přispěje
brzy i její alternace Markéta Sedláčková, která se přišla na představení alespoň podívat. Její muž Stano Slovák hrál ten večer roli Tygra. Naproti tomu těch deset let navíc ani trochu nebylo vidět na Janě Musilové v roli Anity, která zazářila svým půvabem a šarmem.
Popisovat na tomto místě byť jakkoli stručně dějovou
linku West Side Story by bylo zbytečné, neboť je dostatečně známá a navíc byla podrobně popsána na našem serveru v článku o Karlínském nastudování.
Rád bych proto nyní lehce zauvažoval o smyslu příběhu jako dokonalé parafrázi na
nesmrtelnou Shakespearovu tragédii Romeo a Julie. I když jde o volnou inspiraci, je možné najít shodu i v takových detailech, jako je například seznámení Tonyho (Romea) s Marií (Julií) na plese nebo skutečnost, že Anita (mnich) zprávu Tonymu (Romeovi) nedoručí.
Bude to znít možná jako rouhání, ale "Westka" mne chytla za srdce víc než "originál". A není to jen brilantní Bernsteinovou hudbou, převedením příběhu do autorovy současnosti či nahrazením rodové nenávisti etnickým konfliktem s podtextem sociálním,
bojem o teritorium jehož ústřední význam pro oba gangy je geniálně vyjádřen strhujícími tanečními čísly.
Zatímco děj Shakespearovy tragédie a zejména její konec je na minutu přesně načasován, aby vše "vyšlo", ve West Side Story je více než hmatatelná osudová nevymanitelnost, neodvratitelnost zkázy v prostředí nabitém negativními emocemi. 
Vždyť právě nenávist to je, která zabíjí (viz Mariin závěrečný monolog).
Zkrátka a dobře, brněnské nastudování West Side Story je bez debat právem označované za nejlepší na evropském kontinentě. Je však otázkou, kdy se jím budeme moci opět v Brně potěšit. Nepočítáme-li totiž čtyři únorová představení na činoherní scéně, hrálo se West Side Story v Brně naposledy na hudební scéně v květnu loňského roku a letos ho minimálně další tři měsíce neuvidíme.
Obsazení 1. a zároveň 656. představení
Riff - Igor Ondříček
Tony - Petr Gazdík
Bernardo - Roman Vojtek
Maria - Alena Antalová
Anita - Jana Musilová
Bourák - Tomáš Kočko
Žihadlo - Tomáš Sagher
Tygr - Stano Slovák
Chino - Alan Novotný
Indio - Dalibor Černák
a další
Fotografie Michal Škvor, text Antonín Krása
Komentáře k článku