S počátkem roku 2006 se do pražského Divadla Bez zábradlí vrátil úspěšný muzikál Cikáni jdou do nebe, který zde měl premiéru 15. dubna 2004 a jehož uvádění loni na podzim na krátký čas přerušilo těhotenství představitelky hlavní ženské role Rady Vandy Konečné. Od ledna můžete jako Radu vidět Jitku Čvančarovou, která původně alternovala vedlejší roli Julišky.
Jitka Čvančarová tak následovala svého kolegu Michala Kavalčíka, 
který již před delším časem "povýšil", když získal po Danielu Bambasovi hlavní mužskou roli Lujko Zobara místo alternace nevýrazného Zobarova kumpána Talimona.
Muzikál Cikáni jdou do nebe vznikl na motivy stejnojmenného hudebního filmu z roku 1976 režiséra a scénáristy Emila Lotjanu a hudebního skladatele Jevgenije Dogy, 
který pro toto dílo složil hudbu se základy v autentických romských melodiích. V druhé polovině osmdesátých let pak bylo toto dílo přepracováno pro divadlo (první uvedení je spojeno s pražským HDK) a od té doby mohli jeho různé jevištní verze vidět diváci na několika zahraničních i českých scénách.
Cikáni jdou do nebe vypráví příběh tragicky končící lásky obávaného zloděje koní Lujko Zobara a tajemné Rady. Zároveň ukazuje život v cikánském klanu. Spíše nežli děj je v tomto díle podstatná lyrická složka. Na scéně se během večera vystřídá relativně velké množství více i méně důležitých postav, z nichž většina přispívá i ke sborovým scénám.
Tým, který připravil tento muzikál v Divadle Bez zábradlí, odvedl svou práci na výbornou. Podepsal se na tom nejen režisér Radek Balaš a autorka nádherných kostýmů Jana Zbořilová, ale také odbornice na romskou hudbu Ida Kelarová, která dostala na starost výběr protagonistů a hudební nastudování představení a naučila vesměs muzikálové zpěváky zpívat nemuzikálově s romským temperamentem.
Na všech účinkujících je vidět, že je tento muzikál velmi baví a užívají si pobyt na scéně a svou energii skvěle přenášejí na diváky. Nepopiratelnou silnou stránkou celého představení je také perfektní ozvučení sálu, což není bohužel v českých muzikálových divadlech rozhodně pravidlem.
Zvláštností tohoto muzikálu je, že pravděpodobně drtivá většina diváků nebude zpěvákům ve zpívaných pasážích rozumět ani slovo, neboť písničky jsou výhradně v romštině. 
Zazní např. písně „Andro verdan drugos nane“ či „Romano drom“.
Nicméně celková atmosféra a krásné silné melodie uchvátí posluchače bez problému i navzdory jazykové bariéře. A pokud někdo zatouží rozumět tomu, o čem bylo zpíváno, překlady jednotlivých písní může nalézt v programu k představení.
Jitka Čvančarová se s novou rolí vypořádala na výbornou a podařilo se jí dodat Radě poněkud více živelnosti, než předváděla Vanda Konečná, která ovšem v této roli podávala také skvělý výkon. Osobně jsem nové Radě určitě o něco více věřila, že miluje svobodu, a proto se nechce vázat. Vanda Konečná alespoň na mě působila spíše jako trochu chladnější a více nepřístupná.
Nicméně obě dámy do inscenace jako celku skvěle zapadnou a ať jste viděli nebo uvidíte jednu či druhou, určitě nemáte čeho litovat, protože tento muzikál nestojí na jedné postavě, ale na všech lidech na scéně a jejich dokonalé sladěnosti, které bylo v obou případech bez problému dosaženo.
Michal Kavalčík v roli Lujko Zobara si jistě také získal srdce mnohých diváků a jeho podání nespoutaného "krále" zlodějů koní není vůbec těžké uvěřit. Tragikomického zlodějíčka slepic Buču hraje standardně skvělý Filip Čapka, kterého diváci mohou znát např. jako Thénardiera z Les Misérables nebo mnoha činoherních představení a který je také jistě zaslouženě nositelem ceny Thálie pro herce do 33 let.
Kromě něj se o humor starají především Adrian Jastraban v roli poručíka Siládiho, uhranutého Radiným půvabem a nejen proto toužícího dopadnout a oběsit Luika, a Martin Kubačák coby jeho silně přitroublý pobočník Schwob.
Průvodkyní dějem je Johanna Tesařová v roli staré cikánky Izergil. Další zajímaví protagonisté jsou např. Zuzana Ďurdinová coby Lujkova milenka Juliška, Petr Pospíchal v roli Radina otce Danila nebo Kateřina Kenardžievová, která se role malé cikánské dívky zhostila evidentně s obrovskou chutí.
Muzikál Cikáni jdou do nebe patří určitě k tomu nejlepšímu, co lze na naší muzikálové scéně vidět. Pokud jste ho do dnešní doby nestihli poctít svou návštěvou, jistě nebudete litovat, jestliže tak učiníte v budoucnu.
Fotografie Michal Škvor, text Alena K.
Komentáře k článku