Musicalnet.cz

Bídníci, ve francouzském originále Les Misérables… Není snad nikdo, kdo by neznal jeden z nejúspěšnějších světových muzikálů všech dob. Vidělo jej již více jak 55 milionů lidí po celém světě ve 38 zemích, 221 městech, zpíval se ve 21 různých jazycích. Muzikál se strhujícím příběhem lásky a nenávisti na pozadí národa, zmítaného revolucí. Bídníci mají předlohu v knize Victora Huga Les Misérables. Geniální hudbu k muzikálu složil Claude-Michel Schönberg, původní libreto a texty napsal Alain Boublil. Poprvé byl muzikál uveden v Palais des Sports v roce 1980 v Paříži. U nás se Bídnici dočkali již čtvrtého zpracování, jehož premiéra se odehrála v pátek 16. února 2024 v GoJa Music Hall. A u toho jsme zkrátka nemohli s Musicalnetem chybět a musíme se s vámi o naše dojmy podělit!

Poprvé byli Bídníci v Praze uvedeni v roce 1992 ve Vinohradském divadle v Praze. Na jevišti GoJa Music Hall již potřetí (poprvé v roce 2003, podruhé v roce 2012) ožil velkolepý příběh galejníka Jeana Valjeana a jeho úhlavního pronásledovatele policisty Javerta, lásky Cosetty a studenta Mariuse, statečného studentského odboje na pařížských barikádách pod vedením Enjolrase, zlodějiny a čachrů podlých hostinských Thénardierových, nešťastné lásky statečné Eponiny, životních peripetií svobodné matky Fantiny i malého chlapce Gavroche na barikádách, v novém hudebním aranžmá a ve hvězdném obsazení.

Premiéru si nenechala ujít celá řada našich předních umělců, herců, zpěváků, moderátorů, hudebníků, ale i známých lékařů či politiků. Hlediště a kuloáry divadla jich byly plné. I to svědčilo o velkém zájmu veřejnosti o tento mimořádný a dlouho očekávaný kulturní počin producenta Dr. Františka Janečka. Představení strhlo publikum hned od prvních tonů. Všichni účinkující, ale i hudebníci a technici podávali skělé výkony, od hlavních postav až po posledního studenta na barikádě, či pijáka v hospodě.

V roli Jeana Valjeana exceloval David Uličník, a to jak po pěvecké, tak po herecké stránce. O svých kvalitách přesvědčil diváky již v minulosti, ale zdá se, že každou další rolí obdivuhodným způsobem vyzrává. Podobně na tom byl i Josef Štágr v roli Valjeanova pronásledovatele Javerta. I jeho výkon oplýval suverenitou, ale i hloubkou, když na konci své cesty končí svůj život skokem z mostu do řeky, mnohým v publiku se leskly v očích slzy. To se stalo hned několikrát, nejprve u Fantine, kterou dojemně ztvárnila Kateřina Brožová, a potom u malé Cosetty, kterou si zahrála Darja Kňavová. Její píseň „Zámek v oblacích“ nenechala jedno oko suché.

Jako studenta Mauriuse jsme viděli Lukáše Randáka, který podal fenomenální výkon. Nepřekonatelná byla i Cosette v podání Natálie Grossové. Z dětských rolí vyrostla v krásnou mladou dámu, která si svým zpěvem i hereckým výkonem dovede podmanit celé jeviště. V roli Eponine velice mile překvapila Felicita Prokešová, která svou roli pojala přesně tak, jak má Eponine vypadat, byla dojemná, zamilovaná, a když umírá v náručí Mauriuse, člověk musí plakat s ní. Manžele Thérnadierovy výborným způsobem ztvárnili Bronislav Kotiš a Renáta Podlipská. Kdyby neměly svou temnou pokoutnou stránku, člověk by se jejich komickými výstupy opravdu jen bavil. V této kombinaci vlastností má však z jejich jednání husí kůži, neboť v ní je možno poznat i některé současníky.

Na barikádách dominoval svým skvělým výkonem jako Enjolras Tomáš Vaněk, a úžasný, dojemný byl i chlapec Gavroche v podání Tobiáše Skružného. I ve všech vedlejších rolích hrál a zpíval každý na plný plyn a dával do toho celé své srdce. Každý přesně věděl, kde je na jevišti jeho místo a pořád setrvával v roli, i když třeba na samotném okraji jeviště. Když Jean Valjean na konci příběhu v náručí Cosetty a Mauriuse s finálovou písní vydechl naposledy, celá GoJa Music Hall vybuchla v nadšených ovacích a mohutném standing ovation.

Ocenit musím i vynikající živý orchestr pod taktovkou Pavla Kantoříka, a především nepřekonatelný překlad a písňové texty Zdeňka Borovce, který celému představení vlastně dodává tvář, vše přirozeně a lehce plyne a člověk věří každému slovu. Režie se skvěle zhostil Martin Novotný, který do představení vnesl některé nové, zajímavé pohledy - tím nejviditelnějším byl duch Fantiny, který k Valejanovi přicházel z publika, vedený jen tenkým paprskem bílého světla. V temném hledišti to působilo jako světlo naděje pro všechny. Výtvarníkem scény byl akad. arch. Daniel Dvořák a o krásné dobové kostýmy se postarala Zita Miklošová. Také choreografie Pavly Harangové přirozeným způsobem dotvářely děj.

Když za představením spadla pomyslná opona, následovala dlouhá děkovačka, kde se představila nejen celá plejáda účinkujících, sólistů, company, ale především i tvůrců muzikálu, a že jich bylo skutečně požehnaně. Tohle člověk zažije právě pouze na premiéře, že se může seznámit s celým týmem, který se na inscenaci podílel, protože na reprízách se chodí klanět už pouze herci. Moderátorka pak poděkovala všem partnerům, sponzorům, všem účinkujícím, orchestru v čele s dirigentem Pavlem Kantoříkem, technikům v pozadí, které divák při představení nevidí, ale bez nichž by inscenaci představení takovýchto rozměrů nebylo vůbec možné realizovat. Režisér Martin Novotný dostal velkou kytici s blahopřáním ke svých kulatých, šedesátým narozeninám.

Poděkovat všem přišel samozřejmě producent a majitel GoJa Music Hall Dr. František Janeček, který v závěru pozval všechny přítomné na „malé občerstvení“, z něhož se vyklubal obrovský raut, plný neuvěřitelných dobrot, jako například šunky s křenem, různých obložených mís a stolů s nepřeberným množstvím lákavých a skvělých zákusků. Všichni rautu samozřejmě využili i k přátelským setkáním a nadšenému hodnocení právě zhlédnutého představení. Myslím, že Viktor Hugo by se asi hodně divil, jak jeho nesmrtelné dílo Les Misérables v Praze opět krásně žije! Neváhejte, to prostě musíte zažít!

Galerie z premiéry muzikálu Bídníci 

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions