Český Ikaros vzlétl Do nebes! a dobyl tak ptačí říši!
Jan Kašpar přepsal dějiny české i světové aviatiky nejdelším úspěšným přeletem!
"Vzduch je naše moře", řekl Jan Kašpar a odlétl z Pardubic do Velké Chuchle u Prahy!
I tak by mohly znít titulky novinových článků dobového tisku ze 13. května 1911, kdy Jan Kašpar provedl první dálkový let z Pardubic podél Labe, přes Prosek a Prahu až do Velké Chuchle, kdy 121 km dlouhou trasu zvládl uletět za 92 minut a úspěšně zde přistál. Nejen o tomto počinu je nový muzikál Do nebes! Radka Balaše a Ondřeje Brouska, který uvádí Východočeské divadlo Pardubice.
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích, kde také 2. března 1927 zemřel. Jeho jméno a činy však žijí dál nejen v Pardubicích. Děj muzikálu začíná jeho narozením, sledujeme jeho dětská léta i první pokusy s mechanikou. 13. srpna 1891 se nad Pardubicemi vznáší balón Victor Hugo s tříčlennou francouzskou posádkou - možná právě tato událost nasměruje mladého Jana Kašpara k jeho celoživotní lásce - létání. Zajímá se o vynálezy pardubického barona Artura Krause, a pokouší se s ním vylepšit ornitoptéru. Po úspěšném zakončení studií na pražské technice krátce pracuje ve známé mladoboleslavské fabrice Laurin & Klement, kde se pokouší po pracovní době zkonstruovat vlastní motor.
Brzy však odchází, a se svým kamarádem Evženem Čihákem pokračuje ve vývoji vlastního motoru a vlastní konstrukce letadla po vzoru Blériota. Neúspěchy však vedou k tomu, že si pořídí originální jednoplošník (model XI. s výrobním číslem 76) právě od Blériota, který s tímto typem jako první 25. července 1909 přeletěl lamanšský průliv z Calais do Doveru. Když s ním Kašpar letí poprvé 16. dubna 1910, málem trefí splašenou krávu na pastvě, a od té doby díky jeho kolegům známe pořekadlo "oči jak z Kašparovy krávy". Ale právě díky ní se naučí letadlo lépe ovládat, ale hlavně s ním zatáčet. Což mu umožní začít své umění představovat i širší veřejnosti, a také může začít připravovat smělý plán: dálkový přelet z Pardubic do Velké Chuchle.
Pro Kašpara je důležité samotné létání, nechce se rozptylovat běžnými problémy. Přichází také první rozpory s kamarádem Evženem, které nakonec ukončí jejich spolupráci. Jeho úspěchy přivábí do jeho blízkosti různé lidi, kteří se snaží na jeho slávě zbohatnout. Po mnoha zkouškách přichází památný 13. květen roku 1911, kdy Jan Kašpar v 6:15 startuje z Pardubic, letí podél toku Labe na Přelouč, Kolín, Poděbrady a Nymburk, dále pak kolem Lysé n. Labem a Čelákovic, aby se posléze v Brandýse nad Labem stočil na jih, přelétá Prosek, míjí Hradčany a přes Petřín míří proti proudu Vltavy do Velké Chuchle, kde na louce v 7:47 bez nehody přistává. K úspěšnému dálkovému letu Kašparovi gratuloval i slavný francouzský pilot a konstruktér Louis Blériot, pokořitel kanálu La Manche.
Tímto grandiózním momentem také končí celý muzikál, český tisk (na rozdíl od toho německého) oslavuje Kašparovu velikost, neboť do té doby nikdo nedokázal letět tak dlouho a tak daleko. Co se dozvíme už jen z programu je, že Kašpar sice ještě několik let veřejnosti předváděl své letecké umění, po smrti svého otce a podporovatele však postupně upadá do bídy a umírá svou vlastní rukou, osamocen, jen se svými dluhy. Pokud navštívíte představení, můžete vyplnit anketní lístek, kde správně zodpovězené otázky vás dostanou do slosování o cvičný let na trenažéru, který provozuje Muzeum Jana Kašpara.
Nejzajímavějším momentem celého představení je věrná replika Blériotu XI., která opravdu v závěru celého představení vzlétne, a proletí se nad hlavami lidí. Po úspěšném přistání zazní závěrečná píseň "Do nebes!" a pod křídly letadla tak končí muzikál Do nebes! Podobně jako muzikál Dědeček automobil (článek najdete zde) uváděný v Městském divadle v Mladé Boleslavi, jedná se o další počin Radka Balaše, který dokáže vymyslet a realizovat muzikál, který se obrací do dlouhé historie Čech, Moravy a Slezska a připomíná slavné osobnosti, které naši republiku proslavili v zahraničí. Nyní jistě Radek uvažuje nad dalším muzikálem, který připomene slavnou obuvnickou historii Zlína, a bude se jmenovat Do světa! nebo Otec obuvi.
Radkovi Balašovi a Ondřeji Brouskovi se opět podařilo vytvořit zajímavé dílo, které nás vtipnou formou seznámí s historickými fakty. Začátek muzikálu je trochu rozvláčný, ale záhy získává na tempu, které nenechá odpočinout diváka, ale ani herecký soubor divadla. Písně dobře vystihují jednotlivé nálady a podtrhují dění na scéně. To vše rámuje chytře vymyšlená scéna, která dokáže v mžiku přenést diváka do zcela odlišného prostředí. Krásné historické kostýmy - stejně jako scéna se povedly Markovi Zákosteleckému.
Povětšině herecký soubor se s písněmi popasoval velice dobře, stejně jako představitel hlavní role Štěpán Pospíšil, který náročné pěvecké party dobře zvládl, a exceloval i herecky - jak v roli Jana Kašpara - dítěte, tak především v roli Kašpara - vynálezce. Režisér Balaš pojal celý příběh vtipnou formou, kde si své najdou mladí, a poučí se i starší ročníky. Hlavním a také nejdůležitějším sdělením celého díla je "nebát se jít za svým snem, a to i přes překážky, přesně ve smyslu latinského přísloví „Per aspera ad… caelum!“
Výkony v jednotlivých rolích byly dobré, pěvecky i herecky jisté. V poutavém příběhu nutno vyzdvihnout pěvecký i herecký výkon Jana Kašpara v podání Štěpána Pospíšila, který na konci představení sklízel velký úspěch hlavně u přítomných mladých diváků. Dále bych rád zmínil také herecký výkon Janova otce, kterého ztvárnil Josef Pejchal, ale pozadu nezůstává ani Petra Janečková jako Janova matka. Kladné hodnocení patří i ostatním hercům a účinkujícím. Budete-li mít někdy cestu do Pardubic, namiřte své kroky na muzikál Do nebes! - na chvíli vzlétnout stojí za to!
Pro zajímavost uvádíme dva odkazy z médií jako zajímavý pohled na osobu Jana Kašpara, jeho život a dění kolem aviatiky v dobách, kdy i ve světě byla v plenkách: Trable českého Ikara a Pohnuté osudy Jana Kašpara.
JAN KAŠPAR, aviatik | Štěpán Pospíšil | |
FRATIŠEK KAŠPAR, Janův otec | Josef Pejchal | |
MARIE KAŠPAROVÁ, Janova matka | Petra Janečková | |
EVŽEN ČIHÁK, Janův bratranec | Jan Musil | |
ARTUR KRAUS, baron | Ladislav Špiner | |
JUSTÝNA | Eliška Jechová | |
ANNA GABRIELOVÁ, asistentka barona Krause | Martina Sikorová | |
ANTONIE ŠORŠOVÁ, porodní bába | Dagmar Novotná | |
AUGUST SALABA, prof. C. K. VUT a MÍNÓS | Alexandr Postler | |
GABRIEL BLAŽEK, prof. C. K. VUT | Zdeněk Rumpík | |
VÁCLAV LAURIN, šéf konstruktér | Radek Žák | |
VÁCLAV KLEMENT, ředitel firmy L&K a DAIDALOS | Tomáš Lněnička | |
OTTO HIERONIMUS, konstruktér a OLDŘICH DOLEŽAL, Kašparův manažer | Martin Mejzlík | |
JOSEF DEYL, fotograf, Kašparův přítel | David Kopecký | |
FARÁŘ | Michal Przebinda j. h. | |
Epizodních role a company: Anna Kafková, Kristýna Kudrnáčová, Zuzana Mejzlíková, Monika Němcová, Magdaléna Perná (swing), Petr Červený, David Kopecký, Tomáš Kučera, Michal Lavrovič, Tomáš Pekárek (swing) |
Režie | Radek Balaš |
Hudba | Ondřej Brousek |
Scéna a kostýmy | Marek Zákostelecký |
Choreografie | Angeé Roučková |
Asistent choreografie | Magdaléna Perná |
Asistent režie | Lucie Hašková |
Dramaturgie | Jana Pithartová |
Korepetice | Radek Škeřík, Milena Dobrovolná, Gabriela Kos Královcová |
Komentáře k článku