Musicalnet.cz

Muzikál Dracula je od doby svého prvního uvedení českým fenoménem, a divákům pije krev s několika přestávkami již od roku 1995. Dnes v něm potkáte stejné tváře, které jste mohli vidět v prvních letech uvádění, a mnohé nové tváře, které v té době mohly chodit do divadla jako nadšené děti. Oproti Hybernii muzikál získal větší jeviště, ale hlavně živý orchestr. Nádhernou hudbu Karla Svobody jsme si tak dnes vychutnali pod skvělou dirigentskou taktovkou Kryštofa Marka. Drákula ve vás vždy vyvolá záplavu emocí. I když ho vidíte po sté. A právě stá slavnostní repríza byla důvodem naší návštěvy v Hudebním divadle Karlín, kde se bouřlivě slavilo..

Nechci se dlouze rozepisovat o historii tohoto muzikálu, ani není mým záměrem zde znovu převyprávět děj. Muzikálový fanoušek ho jistě zná, a mnohé pasáže tohoto nejúspěšnějšího českého muzikálu si už dávno zpívá zpaměti doma.

Ředitel divadla a producent v jedné osobě Egon Kulhánek s tímto osvědčeným titulem vsadil na jistotu. A velké jeviště karlínského divadla Drákulovi velmi sluší a poskytuje mu mnoho možností. Plně jeho potenciálu využil jak režisér Filip Renč, scénograf Daniel Dvořák, tak choreograf Pavel Strouhal.

Kostýmy Romana Šolce jsou noblesní a velkolepé. Posledním jeho počinem jsou kostýmy v muzikálu Muž se železnou maskou, které jsou stejně úchvatné a nesou jeho nezaměnitelný rukopis.

Tou největší devízou Hudebního divadla Karlín je však bez jakýchkoliv pochyb živý orchestr - v Divadle Hybernia tomuto muzikálu velmi chyběl. Hudební nastudování zvládl Kryštof Marek na jedničku, a krásné melodie Karla Svobody nám tak vlezou pod kůži od prvního tónu.

Pokud bych měla shrnout herecké výkony hlavních protagonistů pouze v jedné větě, tak nové tváře překvapují svým talentem, ty starší odvedly svůj skvělý, perfektní výkon. Ale jednotlivě:
Daniel Hůlka (Dracula): Jeho charismatický projev je a zůstává nepřekonatelný. A přesto, že tuto svou životní roli hrál už nesčíslněkrát, ani po tak dlouhé době nepodlehl rutině. Škoda jen, že některé pasáže odzpíval svým chraplákem, a operní hlas nechal v zákulisí. V tomto ohledu ho alternující Marián Vojtko v některých pěveckých pasážích i překonává.

Kamila Nývltová (dvojrole Adriana/Sandra): Od prvních krůčků v Kleopatře ušla tato zpěvačka velký kus cesty. Její hlas je plný, sytý i ve výškách, a společně s hlasem Daniela Hůlky tvoří nádherný pár. Je schopna zastínit své mnohem zralejší a zkušenější kolegyně. Má nepřehlédnutelný sex appeal, který se naplno projeví hlavně v druhé půli představení. Svou roli si vysnila už jako malá holčička, kdy na muzikál jezdila do Prahy se svými rodiči. Prý tehdy vzhlížela ke svým současným kolegům jako k modlám. V deseti letech uměla již zazpívat celého Draculu nazpaměť.

Eva Burešová (Lorraine): Neuvěřitelný herecký a pěvecký talent, o čemž svědčí i její nedávná nominace do mezinárodní soutěže Eurovision s písní Fly, kterou pro ni složil její divadelní kolega Václav Noid Bárta. Pro roli Lorraine je stvořená, a písně „Jsi můj pán“ a „Lorraine v podzemí“ patří k tomu nejlepšímu z celého představení. Její opojení vínem v kasinu je velmi lidské a nepřehrávané. Na jevišti jí uvěříte každou emoci. V této roli můžeme také vidět nestárnoucí Leonu Machálkovou, která v muzikálu účinkuje od samého začátku. Ve své roli je naprosto suverénní, a její herectví umí dojmout nejednoho diváka. S Danielem Hůlkou jsou parádně sehraní. Ani jí nechybí velká dávka ženské smyslnosti. 

Tomáš Trapl  (trojrole šašek/sluha/profesor), ostřílený muzikálový herec, který přímo famózně zvládá přechod mezi všemi tak obtížnými rolemi. Peter Strenáčik, který byl pro mě příjemným překvapením, neboť role Stevena mu sedí mnohem více, než například role Jidáše v muzikálu Jesus Christ Superstar.

Další role, které rozhodně stojí za pozornost: Hanka Křížková v roli Nymfy Ohnivé, pro jejíž velký hlas není malých rolí. Víc než zdařile jí sekundovaly Renata Drösslerová jako komicky rozverná Nymfa hodinová a Jana Zenáhlíková jako roztomile škodolibá Nymfa větrná.

Zvlášť bych vyzdvihla excelentní taneční doprovod tří červených krvinek - Kateřiny Matyášové, od které jsem opravdu místy měla problém odtrhnout oči a sledovat děj, Tomáše Böhma a Jurije Kolvy, kteří za ní v ničem nezaostávali. Při sledování jejich výkonů občas zapomenete i dýchat.

Ostatní role včetně company jsou již tradičně na velmi vysoké profesionální úrovni, jak už jsme v Hudebním divadle Karlín ostatně zvyklí, a v podstatě jim není co vytknout.

 Při děkovačce čekalo na nic netušící diváky překvapení. Začaly bouchat konfety, herci byli zaplaveni spoustou nádherných květin, a nakonec s děkovnými slovy a obrovským dortem přišel na jeviště i sám ředitel Hudebního divadla Karlín Egon Kulhánek. Právě dnes bylo totiž odehráno sté představení na Karlínských prknech, která znamenají svět. Krátce zavzpomínal na Draculovu dlouhou histori a připoměl jeho tvůrce. Nešetřil chválou ani na svůj tým, na který je určitě velmi pyšný. Všichni sklidili bouřlivý potlesk. Potlesk diváků a dvojitý standing ovation byl zasloužený.

My jsme měli  tu vzácnou možnost nakouknout na oslavu i za oponu, kde panovala slavnostní nálada. Představitel hlavní role Daniel Hůlka se zdráhal před novináři nádherný dort rozkrojit, nakonec si však všichni přítomní pochutnali. Svého kousku se vzdala jen Kamila Nývltová, která je známá svým zdravým životním stylem. A samozřejmě nechybělo bouchání šampaňského. Trpělivě se pózovalo fotografům a rozdávaly se rozhovory novinářům. V zákulisí bylo opravdu veselo. Herci tvoří bezva partu a na představení to je znát.

Karle Svobodo, děkujeme! Dracula je prostě nesmrtelný, stejně jako tvé dílo. Pokaždé o tom svědčí nekončící potlesk ve stoje, a neustále vyprodané představení. Do posledního místečka.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions