Musicalnet.cz

Snad nejslavnější Shakespearův příběh lásky příslušníků dvou znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů Romeo a Julie láká autory k dalším ztvárněním v různých podobách. Hudební skladatel Zdeněk Barták ho původně napsal pro Státní operu v jihokorejském Soulu, kde měl muzikál v roce 2002 velmi úspěšnou premiéru a získal cenu nejlepšího muzikálu asijského kontinentu. Poté byl s velkým úspěchem čtyři roky uváděn na letní scéně zámku Hluboká. Na podzim roku 2017 muzikál konečně doputoval i do Prahy do Divadla Hybernia, kde se 23. listopadu 2017 uskutečnila jeho premiéra. Pojďme se tedy společně podívat, jak diváci toto dílo přijali.

Děj příběhu je natolik známý, že asi není nutné se zde o něm podrobněji rozepisovat. Zmíním se zde však o historii příběhu, která již všeobecně tolik známá není a bude pro mnohé čtenáře jistě zajímavým rozšířením povědomí o tomto tématu. Námět - nešťastný osud dvou milenců ze dvou navzájem znepřátelených rodin je starý jako snad lidstvo samo. Motiv uspávajícího prostředku se vyskytuje již u Xenofonta z Efesu ve 2. století n. l., inspiraci však mohl William Shakespeare nalézt i přímo v Anglii.

Mohla to být například epická báseň Tragický příběh o Romeusovi a Juliettě od italského mnicha Bondella, nebo anglická verze Arthura Brooka z roku 1562. Brookeův příběh obsahuje tři tisíce veršů, Romeus v něm pochází z rodiny Montagew a Julietta z rodiny Capiletů. Dalším autorem, popisujícím toto téma, byl William Painter, který zmiňuje ve druhém svazku svého díla Letohrad lásku milenců Rhomea a Julietty. Dílo vyšlo v roce 1567. Přestože výše zmínění autoři a mnozí další zpracovávali toto a podobná témata, až William Shakespeare ho nejpravděpodobněji v roce 1599 dokázal napsat formou, která se právem zařadila k pokladům světové literatury a do dnešního dne nebyla zatím překonána.

Dílo Romeo a Julie se dočkalo mnoha překladů do češtiny. Prvním překladatelem byl zřejmě Josef Kajetán Tyl, ale jeho překlad se nedochoval, dozvídáme se o něm pouze z jedné zmínky, dílo se pravděpodobně ani nikdy nehrálo. Prvním dochovaným překladem je práce Františka Douchy z roku 1847. Po něm následovala již celá řada překladatelů, například Martin Hilský (přeložil největší počet Shakespearových děl, včetně sonetů), Jiří Josek, Alois Bejblík, Erik Adolf Saudek, Josef Topol a v neposlední řadě Josef Václav Sládek.

Pro muzikál Romeo a Julie použili tvůrci překlad Jiřího Joska, který sice není tak přesný a poetický jako třeba překlad Sládkův, ale celkový dojem z jazykové stránky představení vyrovnávají brilantní texty Eduarda Křečmara. V písních vše přirozeně plyne, frázování perfektně sedí na hudbu Zdeňka Bartáka, přízvuky jsou na svých místech, tedy na první a třetí slabice, jak je pro češtinu přirozené. Po jazykové stránce nic neruší, jak je to dnes bohužel v mnohých muzikálech, uváděných v současnosti na české scéně, a k jejich škodě běžné. Za to Eduard Krečmar zaslouží vyseknout velkou poklonu, opět dokázal, že je jedním z našich předních básníků a mistrem svého řemesla.

Hudba Zdeňka Bartáka je nosná a líbivá, krásně lahodí uchu diváka. Dvěma asijskými Oskary ověnčený tvůrce hudby po premiéře řekl: „Jsem velmi rád, že se nám po měsících zkoušení tohoto poměrně těžkého díla podařilo divákům ukázat představení na úrovni, které dle mého názoru, a ve vší skromnosti, dopadlo dobře. Velké díky patří celému realizačnímu týmu a pochopitelně jako hlavním představitelům Romea a Julie Lukáši Randákovi a Ivance Korolové, tak vše ostatním účinkujícím. Zvlášť proto, že všichni víme, jak náročné je spojit zpěv, herectví, do toho šerm a další věci. Věřím, že diváci si náš muzikál najdou, stejně, jako si jej zamilovali na Hluboké a předtím v Soulu, kde se řadu let hrál.”

Výběr obou hlavních představitelů Lukáše Randáka v roli Romea a Ivany Korolové v roli Julie byla od produkce trefou do černého. Oba podali skvělé výkony po všech stránkách, jak pěvecké, tak herecké, ale hlavně byli přirození, dojemní a dobře uvěřitelní. Role Mercuzia se výborně zhostil Oldřich Smysl, byl velmi výrazný, vtipný a nepřehlédnutelný. Benvolia velmi zdařile zahrál Ondřej Bábor. Kněze Lorenza ztvárnil Martin Pošta, jeho výkon ovšem kazila spousta přeřeků. Svůj komediální talent a živelnost naplno projevila chůva Dita Hořínková, které role perfektně sedí, a je vidět, že nad jejím pojetím přemýšlela – a měla šťastnou ruku. Tybalta skvěle ztvárnil Ladislav Korbel, i přesto, že si během jedné šermířské akce přivodil bolestivé zranění. Statečně zatnul zuby a svou repliku zdárně i přes bolesti dohrál až do konce.

V mnoha muzikálech ostřílený bard Oldřich Kříž v roli veronského vévody opět prokázal své pěvecké kvality. Petr Matuszek coby otec Kapulet se mi zdál poněkud méně přesvědčivý, Jana Vaculíková Fučíková naopak v roli Kapuletové podala dobrý výkon, leč chvílemi se mi zdálo, že trochu „tlačí na pilu“, víc než by bylo nutné. Paris Tomáš Turek nepodal špatný výkon, ale v paměti mi mezi výraznými osobnostmi příliš neutkvěl. Manželé Montekovi Miroslav A. Maxant a Marie Šlehoferová mají v muzikálu poměrně málo prostoru na to, aby mohli nějak výrazněji zaujmout. Jaroslav Parči jako lékárník, který prodá Romeovi smrtící jed, na sebe naopak i v maličké roli dokázal upozornit. Vlastimil Korec zaujal diváky spíše jako moderátor na konci slavnostní premiéry, než v roli Petra. Zajímavými a inovativními prvky od tvůrců bylo objevování andělů (Martina Šťastná, Barbora Březinová a Katharine Selešiová) v ději, originálním a velmi emotivně zařazeným prvkem byla v závěru děje i sólová skladba na violoncello Kryštofa Leciana.

Své pocity ihned po premiéře vyjádřili hlavní dva představitelé slovy: „Mám z toho dobrý pocit a stále mám takový blažený úsměv na tváři. Před deseti lety jsem jako Romeo poprvé stál na na mé milované Hluboké. Už jsem přestal věřit, že se k Romeovi někdy vrátím a najednou… ti, co mě znají, vědí, jak moc pro mě dnešek znamená. Děkuju všem za podporu a zvlášť Zdeňku Bartákovi, který mi dal tehdy tu šanci. Myslím, že premiéra byla velice povedená, diváci reagovali výborně a bylo to velmi emotivní,“ řekl po představení herec a zpěvák Lukáš Randák, představitel Romea. Ivana Korolová, která ztvárnila Julii, dodala: „Krásná práce se skvělými lidmi, krásné téma. A velké díky patří především panu režisérovi Romanu Štolpovi. A jak krásně při děkovačce řekl Vlastík Korec - od teď se jednotka trpělivosti jmenuje jeden Štolpa.“

Děj muzikálu je vkusně zarámován scénou a projekcemi Ariadny Nikiforové, kostýmy Lucie Ulíkové nás v mžiku vtáhnou do doby renesance, kdy se děj Romea a Julie odehrává. Účinkující pod režijním vedením Romana Štolpy odvádějí kus poctivé práce, takže je příběh naprosto uvěřitelný a přirozený. Závěrem nutno dodat, že silné emoce z představení byly cítit až v posledních řadách, a tak se nelze divit, že sedmi set hlavé publikum odměnilo aktéry dlouhým nadšeným potleskem ve stoje. Chcete-li se nechat unést příběhem dávné velké lásky Romea a Julie a dojmout se jejich osudem, neváhejte a muzikál v Divadle Hybernia si rozhodně nenechte ujít! Vstupenky jsou k dostání v pokladně divadla nebo v obvyklých předprodejích.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW

Přidat komentář

Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions