Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Bídníci zhodnotili Bídníky!

Červený koberec a propagační materiály vytvořily slavnostní premiéře správnou atmosféruPremiéry muzikálového filmu Bídníci se zúčastnilo mnoho zpěváků účinkujích právě v muzikálu Bídníci v divadle GoJa Music Hall na pražském Výstavišti, ale i několik jejich muzikálových kolegů, kteří v tomto představení nehrají. Všechny v kinosále Lucerna přivítala Magda Malá a po přednesení několika faktů o Bídnících zazpívala část „Samotářky“. Poté si k sobě přizvala původní českou Fantinu Helenu Vondráčkovou, která zavzpomínala na své zážitky spojené s tímto představením, se kterým je spjatá od roku 1992. Poté se již všichni nechali strhnout promítaným filmem. A my pro vás máme následné reakce několika zpěváků, se kterými jsme udělali rozhovory.

Osobnosti na červeném koberci při vstupu do Lucerny

Rozhovory byly pořízeny přímo po zhlédnutí dlouho očekávaného a někým téměř vytouženého filmu. U některých dotazovaných je tedy patrné emocionální zabarvení odpovědí, které jsou jasným důkazem, že Bídníci budou ještě dlouho ohromovat a dojímat. Také nás velmi zajímalo, zda mají dotazovaní s Bídníky zkušenosti i mimopracovní (tedy zda Bídníky viděli jinde, než v GoJa Music Hall). Nechybí samozřejmě rozhovory s dvěma jedinými aktéry, kteří účinkovali ve všech třech pražských inscenacích (Vinohradské divadlo 1992, GoJa Music Hall 2003 a 2012) - s Magdou Malou a s Josefem Štágrem. Rozhovory přinášíme popořadě tak, jak byly pořízeny.

 

Magda Malá: „Život Eponiny je mým životem“

Obě dvě vystupovaly již na Vinohradech. Teď spolu uvedly slavnostní filmovou premiéru nejnovějších BídníkůJak se vám film líbil?
Film se mi líbil moc a už teď vím, že na něj nikdy nepůjdu.

Proč na něj nepůjdete?
Protože byl tak silně emotivní, já jsem to celý probrečela, nemohla jsem se ani nadechnout. Nadechla jsem se až tehdy, když byla silnější muzika, aby to nebylo blbý, že pláču tak nahlas (smích).

Jak byste ohodnotila vaši roli a její ztvárnění?
Nádherná role, překrásně ztvárněná. Já jsem se v Eponině hodně viděla. Ona mi byla tak strašně podobná. Já život Eponiny vlastně nehraju, to je můj život.

Ono v podstatě v každé té postavě je nějaká část z nás. Ty postavy jsou krásně propracované. Viděla jste koncerty ze zahraničí? (10th Anniversary a 25th Anniversary Les Misérables pozn. red.)
Ano.

Viděla jste muzikál v zahraničí?
Neviděla.

Četla jste knihu?
Ne.

Jak se vám líbil překlad filmu?
Já jsem věděla, že to je strašně jiný. Takže mě to ani nepřekvapilo.

 

Josef Štágr: „Snad lidé přijmou Valjeana hubeného“

Josef Štágr v jedné ze svých rolí v Bídnících - jako JavertJak se vám líbil film?
Podívaná je to obrovská. Možná že se od svých kolegů budu lišit trošku v názoru - já prostě říkám, že se na jevišti nemáme za co stydět a že tam některé pěvecké výkony máme možná i lepší. Samozřejmě, oni jsou zas výborní herci a filmová technika je fantastická. Bylo to výborné, plné emocí. Mně se asi úplně nejvíc líbila Fantina. Abych řekl pravdu, ono je to hrozně těžké srovnávat. Já mám takovou teorii, že podobný ksichty mají i podobný hlasy. Viz třeba Filipovský a Funes. Když jsem poprvé slyšel, jak začal zpívat Russell Crowe, tak fakt mi trošku obličejem a i barvou hlasu připomněl Tomáše Bartůňka, který také hraje Javerta. Tomáš je zpěvák, lépe to zpívá, ale barvu hlasu mají oba podobnou.

Viděl jste jiné filmové verze?
S Gabinem, Venturou, Gérardem Depardieu. Ještě jsem viděl Liama Neesona, ten byl dobrý. Tenkrát, když jsem to viděl, říkal jsem si: Tohle pro mě není Valjean! Pořád jsem měl zažitého Gabina, kterého jsem viděl jako prvního a který byl stejně jako Ventura a Depardieu při těle. Jenže pak mi jeden kamarád říkal, že jako mladý četl knihu a že tam Valjean opravdu je samá kost a šlacha, koneckonců dvacet let na galejích - z čeho by měl být vyžraný. Takže až Valjeana zase budu hrát, tak lidé, kteří uvidí film, třeba přijmou Valjeana hubeného (smích).

Hugh Jackman jako první natáčel úvodní scénu v docích. Proto, aby vypadal vyhuble, před tím třicet šest hodin nepil…
To jsem četl, že zhubnul, a pak to zase musel nabrat. Tak to my v divadle nemůžeme (smích), abych byl na začátku hubenější. Vycpávku na břicho si neberu, myslím, že by to vypadalo dost směšně. Tam jde hlavně o to zpívání a trošku nějaký herecký projev.

Josef Štágr ve své druhé roli - jako Jean ValjeanJe pravda, že ve filmu je kladen na herecký projev větší důraz než na zpěv, ale mně to nevadí.
Mně to taky nevadí, je to přirozenější. Obecně se k tomu pojetí směřuje i na divadle. Když jsme Bídníky před rokem připravovali, tak mi Milan Svoboda říká: ‚dobrý‘, jakože umím zpívat operně, ale aby tam byly i emoce. Myslím si, že i film k tomu směřuje.

Přišlo mi zajímavé, že Javert je ve filmu více akční. V muzikálu vždycky dostane ,nakládačku' on, naproti tomu ve filmu je více bojovnější.

Podívaná je to obrovská. Dokonce si říkám, že kdybych to nikdy neviděl… Kdo ví, jestli by nebylo lepší nejdřív vidět film, a pak jít do divadla.

Já si myslím, že je to lepší obráceně, protože v divadle je to přirozenější, kdežto ve filmu to může působit více „osekaně“.
Hudba a zpěv má větší sílu v divadle. Ve filmu je obdivuhodné, že opravdu všechno zpívali přímo při natáčení, nad nimi visely
mikrofony - z toho důvodu jsou tam často detailní záběry. ,Uřvat' to, když mikrofon je někde vysoko nad vámi To je náročné.

Zpátky k muzikálu, co se vám hraje lépe, Valjean nebo Javert?
Jak se to vezme, Javerta mám více zažitého, všichni mi říkají, že jsem Javert, že mi sedí. Samozřejmě je to pro mě snazší, je tam toho míň, celé je to v nižší poloze. Občas si musím dát pozor, abych to neuřval. U Valjeana je to opravdu těžký zpívání. Musím jít předtím včas spát (smích). Je to o fyzičce, ale ne kvůli nějakému běhání, ale zpívání je fakt fyzicky náročný.

To ještě když máte dvoják…
Taky se mi to už stalo, šel jsem v šest spát a docela to šlo. Valjean je ale napsaný tak, že když si člověk dá pozor, tak to vydrží a zvládne. Autoři občas umí napsat party strašně chytře.

 

Hedvika Tůmová: „Navštívila jsem Bídníky v Londýně“

Hedvika Tůmová v roli dívky CosetteJak se vám film líbil?
Já jsem byla permanentně dojatá. Film se mi strašně líbil. Nadchlo mě, že scény byly třeba i přeházené, dávalo to smysl. Film byl monumentální. Z rolí mě nejvíce zaujala asi Fantina, Anne Hathaway prostě umí hrát. Byla jsem nadšená z malé Cosettky, byla neskutečně dojemná.

Jak byste ohodnotila vaši roli ve filmu?
Já dělám některé věci jinak, ale je to otázka detailů. Cosetta se mi moc líbila, dobře se poslouchala, bylo to nenucené a přirozené.

Viděla jste jinou filmovou verzi?
Viděla jsem snad všechny filmy kromě toho nejstaršího.

A zhlédla jste koncerty ze zahraničí?
Viděla jsem desáté a dvacáté páté výročí. Zrovna jsme se před chvílí s kolegy bavili, že ve filmu hrál biskupa Colm Wilkinson, který hrál Valjeana v desátém výročí... Eponina Samantha Barks hrála stejnou roli v zase dvacátém pátém výročí muzikálu a ve filmu byla opět úplně dojemná. Teď nedávno jsem byla s kamarády Míšou Foretem, Pepou Vágnerem, Tomášem Löblem na Bídnících v Londýně…

Jaké byly dojmy Hedviky Tůmové?To musel být zážitek…
Já jsem si myslela, že bude, ale takový zážitek to nebyl. Zklamal mě hlavně zvuk. Bylo to tam jako přirozené zpívání. Jako kdyby u vás byli blízko, neměli tam žádný „hall efekt“. Myslím si, že efekty jsou nutné k tomu, aby člověk z toho měl zážitek a ne že musí nutně natahovat uši, aby něco slyšel.

Zaujala vás v zahraničním pojetí nějaká scéna, která byla odlišná od pražské inscenace?
Zaujala mě Javertova sebevražda. On celou dobu stál u zábradlí, a pak přišla poslední část, kdy jsme čekali, co udělá, protože neměl kam spadnout a pořád stál na zemi. A stalo se to, že vykročil vpřed a celá plošina se zábradlím za ním vyjela strašně rychle nahoru. Vypadalo to, jako když rychle padá.

Když jste šla na konkurz, usilovala jste přímo o roli Cosetty, nebo jste přemýšlela spíše o company?
V tu chvíli jsem o tom vůbec nepřemýšlela. Ani jsem nedoufala, že bych nějakou roli dostala. Byla jsem v prváku na konzervatoři na popu. Řekla jsem si, že se naučím na Cosettu. Zkusila jsem to a postoupila do druhého kola, do třetího a najednou jsem byla Cosettou.

 

Petra Peterová:Bídníky jsem četla už na základce“

Knížka snů a Fantine Petra PeterováJak vás film zaujal?
Já jsem úplně nadšená. To je neuvěřitelné. Jakmile vyjde DVD, okamžitě si ho kupuji. Myslím, že ve filmu je spousta věcí, které by člověk mohl zapojit do divadla.

Co třeba?
Určité scény, třeba když se Fantina pere s šéfem fabriky. Najednou je to logické, najednou člověk vnímá postavu trochu jinak, než jaký pohled na ni měl předtím.

Jakou postavu byste vyzdvihla nejvíc?
Mně se samozřejmě líbil Valjean, ten byl fantastický. Také Fantina se mi velice líbila. Oba předvedli výkon naprosto neuvěřitelný.

Máme nějaké výhrady k filmu? Našla jste tam něco, co vám nesedělo?
V podstatě vůbec ne. Myslím si, že ani nemám právo nějak to soudit, protože to byly neuvěřitelné výkony a obdivuhodné je, že herci zpívají jak bohové. Co k tomu dodat...

Petra Peterová byla z filmu patřičně nadšená...Viděla jste nějaké další filmové verze?
Viděla jsem dvě. Když jsem studovala roli, snažila jsem se shánět různé materiály. Snažila jsem se sehnat například paní Vondráčkovou, jak to hrála, sehnat právě i filmová zpracování. A nějakým způsobem to pojmout.

A viděla jste muzikál Bídníci v Brně či v zahraničí?
Jenom to, co jsem viděla na internetu. Měla jsem jet do Polska, to nevyšlo kvůli práci, měla jsem jet do Londýna, to také nevyšlo kvůli práci. Nicméně, teď letím do Ameriky v únoru…

Takže tam se pokusíte…
Já jsem si říkala, že tam to prostě vidět chci (smích).

Četla jste román?
Mám ho doma ve dvou dílech, četla jsem ho jako malá holka ještě na základce. Pamatuji si, že mi taťka dal jako dárek desku paní Vondráčkové. Ona na ní zpívá „Knížku snů“ a já už jako malé dítě jsem vycítila, o čem píseň je, takže jsem už jsem jako malá holčička brečela. Když se po letech podaří roli - o které jsem pod dekou snila jako malá holka - hrát, tak je to paráda. Já to beru jako velké štěstí. Jako něco, co mi dal Bůh.

 

Petra Švábová (produkční divadla Broadway): „Ve filmu jsem si užívala emoce herců“

Petra Švábová v lóži před spuštěním filmuJak se vám film líbil?
Líbil se mi strašně moc. Mám Bídníky velmi ráda…

Jsou vaším nejoblíbenější muzikálem?
Ano.

Máte v něm oblíbenou postavu?
Valjean a Javert.

Jak se vám líbilo jejich filmové pojetí?
Opravdu se mi líbilo, že do toho dali emoce, že i plakali. Velmi mě to nadchlo.

Viděla jste nějakou jinou filmovou verzi?
Neviděla, bohužel jenom muzikálovou.

Zhlédla jste muzikál v Brně nebo ve světě?
Ne.

A četla jste román?
Ano, román jsem četla.

Petra Švábová prozradila, že Bídníci jsou jejím nejoblíbenějším muzikálemMáte nějaký oblíbený moment v muzikálu?
Mám. Když v Bídnících zpívá Javerta Tomáš Bartůněk, tak mojí nejoblíbenější písní jsou „Hvězdy“. Od Valjeana mám nejradši „Otčenáš“. Tam se mi nejvíc líbí Marián Vojtko. V roli Valjeana jsem viděla ještě Davida Uličníka a Jana Ježka.

Navštívila jste Bídníky ve Vinohradském divadle?
Ne, viděla jsem je až potom v Goje.

Pociťujete nějaké rozdíly v muzikálové a filmové verzi? 
Myslím si, že ve filmu bylo daleko víc emocí. Musím uznat, že je to daleko lepší, když vás chlapi rozpláčou. Marián Vojtko rozpláče u „Otčenáše“ každou ženu, ale ve filmu brečíte od začátku do konce. Když umírala Eponina... Přímo s ní všechno prožíváte. Žijete příběh nejenom s ní, ale i se všemi dalšími postavami.

Překlad se vám líbil?
Oproti překladu Zdeňka Borovce byly některé věty hodně odlišné a nevyznělo to asi tak, jak by to vyznít mělo.

 

Michael Foret: „Hugh Jackman si zaslouží Oskara!“

Enjolras zapálený pro věc - Michael ForetJak se vám líbil film?
To je jednoduchá odpověď, byl dojemný. Byl skvostný, protože umožňuje divákovi, aby viděl detaily, který na jevišti vidět nemůže. Divák zblízka vidí emoce od neuvěřitelně skvěle vybraných herců. Valjean Hugha Jackmana je pro mě filmová oskarová role letošního roku. Hugh na Oskara čeká, na tuhle roli čekal celý život. Já jeho životopis trošku studuju, takže vím, o koho jde. S Anne Hathaway to je podobné. I když tam hraje jen krátce, zahrála to tak, že z toho běhal mráz po zádech. Stejně jako další - Helena Bonham Carter, kterou osobně nejvíc uznávám, miluju Burtonovy filmy.

Jakou roli byste z filmu nejvíc vyzvedl?
Nejvíc mě bavila role Thénardiera a Thénardierky, které jsou výrazné a tragikomické ve své podstatě. Ale více rolí je tam krásných, takže to nejde říct.

Četl jste původní román?
Nečetl. Já to řeknu upřímně, jsem upřímný člověk - nejsem moc čtenář. Za život jsem moc knih nepřečetl, a pokud ano, tak to byly především životopisy slavných osobností, především muzikantů. Edith Piaf, Elvis Presley, Freddie Merkury, a tak dále. Ve škole mi dávali povinnou četbu. Když mu něco přikážete člověku mého charakteru a osobnosti, tak má naopak tendenci dávat zpátečku.

Knižní Bídníci mají hodně stran, i na mě byla v určitých pasážích dlouhá.
Mě by to možná zklamalo, kdybych je teď četl… Na druhou stranu znám knihy, které byly zfilmovány, a vím, že byly lepší než následné filmy.

Michael Foret v kinosále LucernaMáte v muzikálu oblíbenou scénu?
Neskutečně si užívám barikádu, jsem tam jako prvek, který revoluci rozpoutá. Pro někoho je barikáda zbytečně dlouhá, pro mě tedy ne. Jsou tam skvělé písničky a melodie. Ale říct přímo oblíbenou scénu - to nejde. Ti Bídníci jsou od začátku do konce tak napjatí, tak perfektní, že to nejde vypíchnout.

Viděl jste jinou filmovou verzi?
Znám s Depardierem. Já ho bohužel jako herce moc neuznávám. On je výborný herec, ale není to můj šálek kávy. Proto jsem film ani neviděl celý. Zdálo se mi to zdlouhavé.

Film s Depardierem je dlouhý, ale na druhou stranu je tam více věcí z knihy. Například ve filmové verzi z roku 1998 vůbec není Eponina, Valjean je přítomen Javertově sebevraždě. Je to hodně zvláštní.
Někdo se mě ptal, jak to prožívám, když v tom hraju. Když to teď člověk vidí ve filmu po dvou letech, co v tom hraje v divadle, má k tomu trošku jiný vztah. Já jsem si k tomu teď našel úplně jinou cestu, je to zvláštní. My všichni umělci, máme umělecké srdce, cítíme to stejně. Cítí to tak stejně i ti filmaři. Je úplně jedno, jestli z České republiky nebo z Hollywoodu, mají stejné cítění. Ale každý k zpracování díla přistupuje individuálně. V tom je to krásné, že ve filmech jsou určité věci jinak pojaté. V tom je to krásné, že každý to vidí jiným okem. To stejné platí i o divácích. Každý si v tomu udělá názor, představu. To je na umění nejkrásnější.

 

Marián Vojtko: „Smekám klobouk před pěveckými výkony herců“

Marian Vojtko zpívající Otčenáš jako Jean ValjeanJak se vám film líbil?
Byl úžasný, já jsem se asi devětkrát rozplakal, za což se vůbec nestydím, protože takový silný film je nádhera vidět. Film mi strašně moc dal, a protože to zpívám v divadle, tak jsem si celý muzikál znovu přezpíval. Klobouk dolů před pevěckými výkony herců, zazpívali to krásně, některý věci nedám ani já. Byl jsem strašně překvapen - lidé mi říkali, že je to opravdu silné, jak zpívají naživo. Nechtěl jsem tomu věřit. Film je prostě bomba. Určitě si koupím Blue-ray, až to půjde.

Viděl jste jinou filmovou verzi Bídníků?
Viděl jsem film s Gérardem Depardierem a s Gabinem. Ve filmu s Depardierem hrál Javerta Malkovich, který se mi líbil víc, byl akčnější. Russell Crowe to odzpíval dobře, ale ten hlas byl takový akademický, nebylo tam srdce. Nejvíc mě dostala Anne Hathaway, když jí stříhali vlasy, a pak se prodala….

To byly přímo její vlasy…
No právě. Kdybych já musel, tak bych to pro tu roli taky dal, kdyby mě oslovili (smích).

Marián Vojtko si chce Bídníky rozhodně zařadit do své filmotékyViděl jste muzikál jinde ve světě?
Neviděl jsem ho bohužel nikde. S muzikálem jsem přišel do styku, až když jsem do něj ,naskočil' v divadle GoJa. Divadlo je jiné než film. V tom filmu mě to dostalo víc, tak to bylo prostě… No prostě jsem plakal (smích).

Kdyby jste si mohl vybrat - jakou jinou roli byste chtěl hrát?
Javerta. To byl takový drsňák.

Co vás na něm láká?
Zlá nebo záporná role se hraje lépe než kladná.

Javert ale není úplně záporná role…
Není, ale pořád se dá označit za záporáka. A ten se hraje lépe než dobrý a usměvavý dědeček (smích). Mně se vždycky záporáci hrají lépe.

Takže třeba kardinál Richelieu…
Jasně. Nebo Jekyll a Hyde. Tady se mi i ta kladná role hrála dobře. Samozřejmě i ten záporák, který si škrábal přirození a plival na lidi, to mi šlo (smích).

 

Krájení dortu v barvách francouzské vlajky...Po uvedení filmu do kin bude jistě mnoho dalších nadšenců očekávat vydání filmu na DVD či Blu-ray. V zahraničí je datum vydání stanoveno na 22. března, česká data jsou různá (např. 8. či 29. května), doufejme tedy, že pravdivé bude nakonec to nejbližší. DVD i Blu-ray budou vydány s českými a anglickými titulky a s českým a anglickým zvukem (což znamená, že skutečně budeme moci těch několik málo mluvených replik slyšet v češtině). Na DVD i Blu-ray bychom v bonusových materiálech měli najít režisérův komentář, něco o castingu, o desingu výroby, o „vytvoření“ Paříže, a také minidokument o historickém pozadí Hugova příběhu. Speciálním bonusem pro Blu-ray bude video zaměřující se na zpívání účinkujících naživo, dokument o budování barikády, něco o producentovi Cameronu Mackintoshovi, a také se budete moci podívat na natáčení ve filmové lokaci.

V září 2013 se opět můžete podívat na muzikálové Bídníky v GoJa Music Hall (předprodej zahájen), Městské divadlo Brno Bídníky také ještě plánuje uvádět.

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.