Musicalnet.cz

Letošní slavnostní vyhlašovací večer Českého Slavíka Mattoni 24. listopadu 2012 se nesl vskutku ve výjimečném stylu. Jednak se jednalo skutečně o kulaté jubileum tohoto večera, slavil totiž své padesáté výročí, a pak ho moderátor večera Ondřej Brzobohatý pojal ve znamení předpovídaného konce světa. Čili, pokud bychom přijali jeho katastrofální vizi, jednalo by se v tomto případě o večer jubilejní a zároveň i poslední, což se, doufám, nestane. Bez hudby, která spojuje národy by byl přece svět pustý a prázdný.

Celá akce se odehrávala v budově Státní opery, tudíž není třeba ani zdůrazňovat, že s noblesní budovou je spjato i určité dekorum. Byli jsme tak svědky pestré přehlídky dlouhých luxusních večerních rób dam a přesně střižených elegantních pánských obleků. Tedy, abych byla přesná – ve velké většině, některé výjimky zůstaly prostě samy sebou a ani prostor Státní opery je nedokázal vykolejit z vlastního stylu :o). Předávání cen bylo vysíláno v přímém přenosu, tudíž se v éteru neustále ozýval hlas režiséra, který se snažil sladit optimálně účinkující i diváky, což mnohdy byl úkol téměř nadlidský.

Krom oceněných se na pódiu střídala i řada hostů, takže jsme měli možnost slyšet a vidět například Martu Jandovou, která obohatila večer o mozaiku hitů skupiny Olympik, skupinu Mandrage, zajímavý byl i úvodní duet Karla Gotta s Gábinou Gunčíkovou, Ewa Farna si zase vyzkoušela hit z posledního filmového Jamese Bonda „Skyfall“, nechyběl ani Tomáš Klus a další. Ani o překvapení nebylo během večera nouze. O jedno se postaral Vojta Dyk se svou skupinou Nightwork, když všichni nakráčeli na pódium odděni v lidových krojích, Vojta Dyk konkrétně ještě v kroji ženském a spustili svoje hity, stylizované taktéž do hudby lidové v dirigentském vedení Ondřeje Brzobohatého. Daniel Landa pak zaskočil přítomné svým velmi svérázným projevem.

Avšak největším překvapením večera, které takzvaně nadzvedlo sál, bylo vyhlášení výsledků kategorie Zpěvák roku. Pokud jste si mysleli, že v této kategorii je prvé místo neměnné a vlastně zaručené, věřte, že jste nebyli sami. Inu, nic na světě není jistota. Takže po 13 letech sesadil z trůnu Zlatého Slavíka Karla Gotta mladý ambiciozní Tomáš Klus. Po vyhlášení výsledků to sálem překvapeně zahučelo jako v úle, nicméně to, že je Karel Gott největší hvězdou české popmusic, potvrdil bouřlivý dlouhý aplaus, kdy ve stoje tleskal Karlu Gottovi celý sál Státní opery. Takovýto potlesk neměl ani jeden z výherců první zlaté příčky. Velmi dojemný okamžik. Večer ve Státní opeře skončil, a pak se již všichni přítomní přesunuli do hotelu Ambassador, kde proběhla tisková konference s výherci, a následně přátelský večer s rautem a nápoji z produkce firmy Mattoni.