Ve dnech 2. a 3. 6. 2012 se po několika změnách místa konání uskutečnil nakonec v prostorách karlínského Spektra konkurz do poloprofesionálního nastudování muzikálu Monte Cristo autorů Karla Svobody, Jiřího Borovce a Richarda Hese pod hlavičkou divadelní společnosti Faux Pas.
"Pět, šest, sedm, osm, a jedem…" ozývalo se zpoza dveří tanečního sálu, kam jsem právě mířil. "Ne," odpověděl jsem na dotaz, zda jdu tančit, "já jdu fotit konkurz do muzikálu Monte Cristo pro Musicalnet.cz." Konkurz už byl v plném proudu, všichni v pohybu, někteří již pěkně červení ve tváři, jiní měli již propocená trička. Jak vše dopadne, komu z nich se podívám do tváře při představení, kolik z přítomných znám osobně? V následujících okamžicích uvidím…
Konkurzu se zúčastnila necelá stovka uchazečů z řad amatérů, studentů konzervatoří a mladých začínajících profesionálů. Taneční část vedl mladý tanečník a choreograf Lukáš Vilt. Po půl hodině tréninku byli uchazeči rozděleni do skupin po třech, aby danou taneční sekvenci předvedli porotě ve složení: Martin Bujárek (šéf Faux Pas, režisér a producent), Vít Bečvář (asistent režie, zpěvák) a Lukáš Vilt (tanečník a choreograf) a také za vydatné pomoci slečny Eliška Vosykové.
Některé účastníky jsem znal i osobně, většinu však ne. Všichni se snažili, ale po několika ukázkách "dát" dobře neznámou choreografii je obtížné. Proto neuspěli ani tanečnice (těch tam samozřejmě byla většina), které jinak tančí velmi dobře. "Holt dlouhé dráhy", dodala by moje kamarádka a výborná tanečnice Monika, která se s tímto setkává celý svůj umělecký život.
Po krátké pauze, kterou většina z účastníků využila k posledním opravám svého pěveckého projevu, přišla neméně důležitá část: pěvecký projev. 
Někteří ho pojali jako operní - tedy strnulý postoj, minimum pohybu a složité árie. Jindy zase bylo herectví podstatnou složkou projevu, což se v případě muzikálu cenilo. Trému uklidňoval Martin Bujárek slovy "nejde přeci o soutěž v pamatování". Zkouška zahrnovala jednu z předem zvolených povinných písní z muzikálu Monte Cristo, výběr byl ze tří písní dle dané role. Každý z účastníků se snažil, seč mu síly stačily, ale někdy stačilo slyšet pár taktů, a bylo jasné, že takto ne. Jindy zase chtěla porota slyšet danou píseň v různých pěveckých výrazech a polohách.
Podle slov režiséra muzikálu Martina Bujárka se povedlo i díky serveru Musicalnet.cz oslovit tu správnou cílovou skupinu mladých pěveckých a tanečních osobností, které jsou na začátku svého profesního života. „Celý projekt je koncipován pro neznámé umělce s kvalitním potenciálem, kteří zatím nezískali tu správnou hereckou či taneční příležitost. Česká muzikálová scéna je zaměřena především na jména osvědčená, pro diváka atraktivní, tudíž získání velké role je pro začínající herce mnohdy během na velmi dlouhou trať. Naším cílem je tuto skupinu podpořit a vytvořit prostor pro získání praxe herecké, pěvecké a taneční v menším, poloprofesionálním formátu, kterou pak mohou mladí umělci zúročit u konkurzů do profesionálních produkcí.“
Takový přístup je správnou cestou. Potvrdil to například muzikál Děti ráje, kde v hlavních rolích začali vystupovat mladí, ale skvělí herci, a na návštěvnost si opravdu nemohli stěžovat. Doufejme, že stejná situace se bude opakovat i v tomto projektu, který má velký potenciál v krásné hudbě, mladých a talentovaných lidech i dobrém realizačním týmu.
Komentáře k článku