Blahořečím přírodě, že obdařila lidské bytosti kromě jiného, různými možnostmi chápání.
Setkala jsem se totiž s názorem, že název článku „Nikdy nekončící tečka za Romeem“, není to pravé ořechové, a jak to vlastně myslím… Mně totiž bylo už v době vzniku článku jasné, že derniérou muzikál na Hluboké rozhodně nekončí. A tak jsem tedy pro možné pokračování zvolila redaktorská zadní vrátka – netypické, až záhadné spojení: nekončící tečka.
A vyplatilo se mi to.
Jednak to dávalo, a stále dává velkou svobodu při vzpomínání, přemýšlení a snění, a také to vypadalo lépe než slovo“ konec“, které v tomto případě ani nebylo pravdou.
Setkání na Hluboké při muzikálech Jedna noc na Karlštejně a Romeo a Julie 
mi doslova zalezla pod kůži, do hlavy, i do uší. Můj letní život byl obohacen o zážitky, a hlavně lidi – dovolím si je povýšit na přátele, kteří do něj vnesli mnoho příjemného.
Jak jsem měla možnost poznat, Zdeněk Pikl, Zdeněk Barták 
a mnoho dalších nejenom kulturních osobností naší země, považuje Michala Škvora za jednoho z výborných muzikálových fotografů.
A já doufám, že jsem se stala pro některé z nich, a z vás, alespoň kapkou v moři příjemností, díky svým slovům, doprovázejících občas tyto fotografie.
A
vlastně netřeba bylo doufat, protože další setkání a činy to dokazovaly.
Ještě mi ani neoschly slzy dojetí po derniéře 27. srpna 2011 a už se nám s Michalem dostalo pozvání na zakončení letní muzikálové sezóny na statku u Pašků (u paní Věry Paškové – Chůvy z Romea a Julie) v Ledenicích. Pocta udělená nejbližším a zasloužilým o muzikálové trofeje, byla udělena i nám.
Setkání u Pašků bylo večerem rozdávání odměn, hodnotících myšlenek producenta Z. Pikla a slov o budoucnosti léta 2012. Byl to večer dobrého pití a jídla, hudby, zpěvu, tance, povídání a naslouchání. A ve snaze podělit se o neopakovatelné, Michal nabídnul i prohlížení svých fotografií z posledních představení. Bylo jasné, že by si je každý hned nejraději odnesl na CD domů, ale návrhy na kopírování, se bohužel nepodařilo prosadit. Ani kouzlo mé osobnosti nezmohlo nic proti zákonům zkušeného fotografa.
A jako na nádvoří Hluboké, cítila po představení parta nadšenců – divadelníků teplo u srdíčka, cítil určitě i Michal, že byl zase ve správnou dobu, na správném místě.
Přijímal pochvaly a jeho fotografie zdobí pro vás tyto řádky a články Musicalnetu o představeních na Hluboké.
Užijte si je, jako my si užíváme vašeho herectví a přátelství.
Díky. Fotoaparát a pero se už nemohou dočkat léta 2012.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku