Ve středu 14. září 2011 jsme byli pozváni do Goja Music Hall na setkání tvůrců prvního multimediálního muzikálu naháči. Novináři se sešli v hojném počtu, přesto se ve velkém hledišti pyramidy na pražském Výstavišti v Holešovicích poněkud ztráceli. Po chvilce čekání, vzájemného zdravení a prohlížení si jeviště, k němuž se ještě vrátím, nás Slávek Boura, duchovní autor projektu a hlavně autor románu Naháči, jenž je předlohou tohoto stejnojmenného muzikálu, přivítal s tím, že uvedl tři další možné časy skutečného začátku této press show.
Než nastal uvedený čas, měla jsem příležitost prohlédnout si důkladně jeviště. Celému prostoru dominuje černá barva, hlavně velký vyvýšený plochý panel, centrálně umístěný a tvořící pozadí jeviště. Těsně před ním je malá zvýšená plocha, na níž je možné vystoupit po schůdcích, umístěných na jejím okraji, z pohledu diváka v levé třetině jeviště. Na druhé straně této vyvýšené úrovně, je několika kusy současného moderního nábytku, vyvedeného v kontrastních světlých barvách, ztvárněn interiér obýváku či, dle poskytnutých informací, klubu.
V popředí krajních třetin jevištního prostoru se nacházejí dvě čtveřice různobarevných zástěn. Forbína je elipsovitě prohnutá, ve střední části se dosti rozšiřující směrem k centrálnímu panelu a vyvýšené úrovni. Zařízení jeviště působí minimalistickým dojmem. Při bližším pohledu si všimnete kamer, umístěných u každé barevné zástěny a také jedné, visící v provazišti divadla, do kterého je otevřený pohled. Kupodivu to neruší, ba naopak zapadá do pojetí celého prostoru.
Po uplynutí krátké doby – zda nastal avizovaný čas, jsem nekontrolovala – nás Slávek Boura vystoupivší na jeviště znovu přivítal. Způsobem připomínajícím akademickou přednášku, začal přítomné novináře seznamovat s prvním interaktivním multimediálním muzikálem Naháči. Krom jiného nás seznámil s funkcí centrálního panelu a uvedl, že se jedná o televizní obrazovku, na kterou bude od premiéry muzikálu dne 4. října 2011 přenášen signál z čtrnácti na jevišti umístěných - jak zdůraznil - netových kamer.
Též za barevnými zástěnami se nacházejí menší televizní obrazovky se stejnou funkcí. Herci tedy nehrají úplně klasickým způsobem pouze pro diváka v divadelním hledišti, ale v převážné míře hrají do kamer na jevišti. A zde nastává celosvětová novinka pojetí muzikálu. Reálné divadelní hlediště se rozšiřuje o téměř nespočitatelné množství virtuálních sedadel v internetovém hledišti tohoto prvního interaktivního multimediálního divadla ve světě.
A to ještě není vše. Nejen, že se internetoví diváci mohou aktivně zapojit do chatu, který bude v průběhu muzikálu probíhat na velké centrální obrazovce. Ale také, což je snad největší novinkou tohoto projektu, si budou moci zahrát ve virtuálním muzikálu Naháči společně se světovými celebritami, muzikálovými interprety a také na jejich místě.
A jak tohoto dosáhnou? Vcelku jednoduše. Stačí mít technické a softwarové vybavení pro připojení k internetu, a tím pádem i sledování virtuálního muzikálu Naháči. Zakoupit vstupenku do tohoto virtuálního hlediště, poslat fotografii svého obličeje v odpovídající technické kvalitě a vybrat si, kým chtějí být. Techničtí tvůrci tohoto projektu vše potřebné zařídí.
Co říci závěrem? Jde o obdivuhodný projekt. Projekt ojedinělý a originální. Zajímavý způsob, jak muzikál – hudební formu divadelní tvorby – přiblížit širokým masám. Těm, kteří nemají tu možnost nebo jsou, dovolím si říci, líní, dojít do divadla shlédnout představení přímo tam. Obdivuji tvůrce, ať už umělecké, či technické, za to, že se do realizace takového projektu pustili, i přes přítomnost všech rizik, která se u všech průkopnických záležitostí nacházejí.
A ze všeho nejvíce obdivuji interprety, kteří vstoupili do projektu, u něhož si téměř nikdo nedovede představit, jak dalekosáhlé důsledky může účast v tomto projektu mít pro jejich uměleckou tvorbu a jejich životy. Síla internetu může být veliká, tak nezbývá, než doufat, že absolutně všichni zainteresovaní jsou dostatečně zodpovědní a že každou myšlenku na to zahrát si na boha – odstraní již v jejím zárodku. Protože v tomto případě, stačí docela málo…
Komentáře k článku