Představení muzikálu Jesus Christ Superstar ve středu 6. dubna 2011 se jevilo jako běžné představení. Zasvěcení však již věděli, co se odehraje na konci, při děkovačkách. My jsme samozřejmě nemohli chybět při uvítání Sira Timothyho, neboli Tima Rice, libretistu právě dohraného muzikálu Jesus Christ Superstar, který svou návštěvou poctil Prahu a právě toto představení.
Představení bylo zvláštní hned z několika pohledů. Prvním bylo obsazení roli Piláta Pontského Václavem Noidem Bártou. Několikrát jsem ho zažil jako Jidáše, a mou kolegyni Renatu přímo uchvátil. Nyní jsem ho tedy poprvé viděl v jiné roli téhož díla, a nutno dodat, že i v ní mě mile překvapil. Jeho vystupování bylo sebejisté, ale také vznešené, jeho snaha zabránit Ježíšově smrti byla opravdová, až po jeho gesto "já nad Tvou smrtí, teď myji si ruce".
Dalším překvapením bylo obsazení dvojice Ježíš a Máří Magdalena Dashou a Kamilem Střihavkou. Kdo viděl původní pražskou verzi, tak zná spíše kombinaci Basiková - Střihavka. Nutno ale dodat, že tato volba měla velký ohlas. Dasha výborně hraje obličejem, Kamil je zase ztělesněním klidu, jako by viděl za horizont běžných dní, ale pokud se rozvzteklí, utíkají před jeho hněvem i římské stráže.
A jelikož bylo mimořádné představení, zeptal jsem se po představení divačky Růženky na její názor. Zde je:
"Prožila jsem představení Jesus Christ Superstar. Bylo to poprvé a hned výjimečné, ale to až nakonec!
První polovina na mě působila trochu tísnivě, scéna se mi zdála dost pochmurná, ale herecké výkony byly vynikající. Světlo a život do ní proniká ve scéně Hosana, a pak také v Chrámu, kde Ježíš svým hlasem a chováním vyčistí tento Augiášův chlév. Naopak scéna s mrzáky, vylézajícími z děr mě zmrazila. V závěru první poloviny mě přinutila k zamyšlení scéna Jidášovy zrady.
Zato druhá půle mi to vynahradila, jak barevností, tak výpravností. Zcela mě uchvátil výkon Ondřeje Brzobohatého v roli Heroda. Vydal - i s přispěním company - tolik energie v poměrně krátkém časovém úseku a celé to bylo bezva dekadentní. Židovští kněží byli dekorativní a Kaifáš se svým hlubokým hlasem byl přesvědčivý.
A potom Pilát – Václav Noid Bárta. Neviděla jsem ho v roli Jidáše, o které jsem četla rozhovor s ním. Ale jako Pilát mi naprosto seděl. Jeho projev byl uměřený, rozumný, v mezích jeho „římského pověření“. Mohl si „umýt ruce“, dělal, co mohl, přesto musel pod tíhou zfanatizovaného davu rozhodnout pro Ježíšovu smrt.
Záměrně se nezmiňuji o hlavních rolích – Kamil Střihavka a Dasha. Myslím, že už bylo napsáno dost, těžko mohu přidat nic nového. Představení bylo prostě úžasné. A vidět světovou osobnost na české scéně - co víc si může divák přát? Prostě vivat!!! "
A teď k té výjimečnosti představení. Při třetí děkovačce přišel na scénu ředitel HDK Egon Kulhánek, který, jak sám uvedl, to činí jen ve dvou případech - že nastane průšvih anebo mimořádná událost. Tohle byl ten druhý, slavnostní případ. Uvedl totiž na scénu samotného libretistu tohoto díla, Tima Rice. Ten na úvod pozdravil diváky česky. Následně pozval na scénu svého dvorního překladatele a básníka Michaela Prostějovského.
Tim Rice pak za velkého potlesku promluvil.
"Toto české nastudování jsem viděl dnes poprvé. Celou dobu jsem se dobře bavil a chtěl bych poděkovat nejenom Egonovi, ale samozřejmě všem účinkujícím, scéně, za světla, za hudbu, všechno bylo naprosto fantastický. Avšak… slyšeli jste hlavně pana Prostějovského a chtěl bych mu velmi, velmi poděkovat za to, jakou udělal práci. Také dělal Evitu i Josefa, udělal fantastickou práci a on je tím, který mě nutí dál jezdit sem do České republiky se na vás dívat. Děkuji moc všem!"
Po dlouhém potlesku ve stoje se Tim Rice odebral do zákulisí, kde hovořil s jednotlivými účinkujícími. Byl seznámen s Dashou, Kamilem Střihavkou, Noidem, ale i s Pavlem Polákem či dirigentem představení Martinem Kumžákem. Tim Rice znovu poděkoval účinkujícím a dodal zajímavý poznatek: "Rozuměl jsem každému slovu!"
Po krátkém smíchu herců a přítomných novinářů pokračoval v hodnocení některých silných momentů díla: "Jsem překvapen, že tu máte skutečný oheň, to je bezvadné, protože kdyby to věděli v Evropském parlamentu, tak by nám to zakázali. Co říct, ta scéna je tak mocná a silná, úžasné. A kostýmy… jednoduché a efektní. Je to druhá produkce, kterou jsem v Praze viděl, protože před lety jsem viděl Evitu. Zítra ráno už musím domů, ale vážně jsem se dobře bavil, v Praze a i tady v divadle."
Pak následovalo společné focení umělců, tvůrců a Tima Rice na památku tohoto mimořádného dne, rozloučení umělců s ním, několik málo otázek z řad novinářů, a podepisování programu muzikálu Jesus Christ Superstar.
Poté se už Tim rozloučil s vedením divadla a opustil Karlín, aby druhý den odletěl domů. Věříme, že jak sám řekl, Karlínské nastudování v něm zanechalo hlubokou stopu, a doufáme, že to nebyla jeho poslední návštěva v Praze.
Komentáře k článku