25. února 2010 odstartoval svou premiérou nový muzikál Baron Prášil. Snad žádný jiný hudební kus nevyvolal takové polemiky a vášně jako právě tento muzikál. Je tedy tento muzikál brakem či zázrakem ? Ani jedno – ani druhé! Pojďme se společně zamyslet a snad i pohádat….
Baron Prášil - na premiéře jsem bohužel přítomna nebyla. 
Ale tím, že „oficiální kritika“ ihned doslova rozpoutala antireklamu na toto dílo, nemohla jsem nevyrazit hned vzápětí plna zvědavosti. Na představení jsem se vydala naprosto nezatížena žádnými poznatky či dojmy z předchozích zkoušek – tudíž coby nepopsaný list.
Pokusím se teď zamyslet nad jednotlivými negativními připomínkami, které se postupně v jednotlivých kritikách objevily. 
Snad nejvýraznější a z mého úhlu pohledu nejzávažnější výtkou, na kterou jsem narazila, bylo, že muzikál nemá příběh! Z tohoto tvrzení mám pocit, že tam snad kritik ani neseděl. Celý muzikál je přece mozaikou několika příběhů zasazených do rámce vzpomínek, potažmo vyprávění barona Prášila.
Úplně stejným způsobem je nakoncipován příběh světoznámého Casanovy nebo Dona Juana – nemají snad tato díla, která se nesčíslněkrát objevila na filmovém plátně či divadelních prknech, také žádný příběh? A dovolil by si nejmenovaný kritik svoje tvrzení vyřknout i na jejich adresu ? Troufám si odhadnout, že sotva! Stal by se pak jistě terčem výsměchu. Tak proč napadat právě Barona Prášila? Odpověď mne nenapadá, možná jen kritik v souhrnu několika baronovských vyprávění ztratil orientaci a naráz je prostě nepobral.
Nechci tu tvrdit, že představení bylo perfektní – to není žádné, ještě jsem nic podobného nepotkala. Určitě jsem i já zaregistrovala několik negativních vjemů, které mne uhodily do oka. Souhlasím, že „stepařská vsuvka“ byla skutečně poněkud nešťastná, jelikož zvuk a obraz se tak nějak rozcházel a kazil jinak velmi dobrý dojem z taneční choreografie. Asi by bývalo lépe najmout skutečného stepaře (slečna, co na jevišti stepovala, mi promine) a nebo prostě step vyřadit úplně, myslím, že by nechyběl.
Co se týče hudební stránky díla, tak jedině zde jsem byla malinko připravena na to, co přijde, na prolínání dvou linií, laicky řečeno - linie laděné do jazzova a tzv. velkých romantických muzikálových melodií. Trochu mne překvapilo, jakým způsobem jsou tyto dva směry prolínány. Logicky bych usuzovala, že skladby laděné jazzově se objeví ve scénách „moderního New Yorku“ na půdě Prášilovského penzionu a linie druhá - v jeho vzpomínkách. Avšak skladby byly prolínány odhaduji tak nějak dle dramatičnosti – nakonec proč ne?! Je to výsadou skladatele a hudba nemusí splňovat předem daná schémata – má se hlavně líbit posluchačům.
Zdeněk Barták byl v několika médiích osočen, že ve dvou skladbách kopíroval, a to sice "Prachy, prachy" a "Dál měj vůli žít". V tom prvém případě je nařčení úplně směšné – to, že se zde objevuje sousloví podobné songu skupiny ABBA, přece neznamená, že jde o kopírování. I laické ucho slyší, že se melodie obou skladeb výrazně liší. 
Navíc skladatele lze pranýřovat jen za kopírovaní hudby nikoli textu.
V druhém případě skladby "Dál měj vůli žít", bych skladatele už tak skálopevně nehájila, i mne tu v prvních vteřinách nějak naskočila do ucha automaticky skladba Erica Claptona "Tears in heaven". Je to škoda, protože se jedná skutečně jen opár inkriminovaných tónů a pak se skladba ubírá svým vlastním směrem. Inu nemělo by to tak být – ale i skladatel je jen člověk a dělá chyby. Kdo z nás někdy nevědomky nepřebral třeba nějaký vzorec chování od druhého člověka, ten ať hodí kamenem. Nicméně nemohu souhlasit s tvzením, že v muzikálu není žádná velká nosná melodie. Co třeba na "Křídlech fantazie"? Naprosto uchvacujíci a nádherně vystavěná skladba, lahodící uchu. Myslím, že se klidně dokáže postavit po bok podobných skladeb jako je třeba "Jsi můj pán" a šanci mít rozhodně bude. Reakce obecenstva jsou toho dokladem. Celkově shrnuto mne hudba Zdeňka Bartáka skutečně potěšila a nebyla jsem zklamána ani v nejmenším.
Co se nedá tomuto dílu upřít, je zcela jistě novátorská nápaditost kulis a kaskadérských kousků, které jsem zatím nikde jinde nepotkala. Herci doslova poletují divákům nad hlavami a přilétají ze všech stran. Nečekané pyrotechnické kousky diváky v předních řadách nejen překvapí, ale i výrazně ohřejí v těchto chladných dnech. Promítané kulisy jsou jistě zajímavým počinem, jen mne coby technicky zaměřeného diváka malinko zklamala 3D technika, kdy jsem tak nějak v rámci velké propagace očekávala asi „větší zázrak“. Na stranu druhou mne jako diváka těší, že se tím výrazně zkrátila hluchá místa v představení, kdy se běžně mění scéna.
Herecké a pěvecké výkony tu dnes rozebírat nebudu a drze si vyhrazuji právo deptat vás svou úvahou ještě v jednom dalším srovnávacím článku – zaměřeném hlavně na čelní představitele.
Co říci závěrem ? V jednom článku se objevila velmi tvrdá slova – cituji: “ Zajít si na nový muzikál Baron Prášil? Není důvod”. Kde bere recenzent jistotu pro tak mentorské prohlášení?! Vždyť i sebelepší kritik prezentuje stále jen svůj vlastní pohled, který není neomylný. A zvláště na poli umění. Umělecká díla přece nejdou zvážit ani změřit, kde je tedy pevná hranice pro dobré nebo špatné?
Dle mého soudu tu tedy důvod zajít na muzikál rozhodně JE! I přes některé nedostatky je dílo Baron Prášil přesně tím, čím slibovalo být – a to sice rodinnou podívanou a milou pohádkou, kde se nebude nudit ani jedna věková generace a dobře odvedeným dílem. Budou tak vedle sebe bez dechu sedět s rozzářenýma a překvapenýma očima malí i velcí. Já si dovolím tvrdit, že muzikál Baron Prášil přináší nejen příběh, ale hlavně poselství - najít v sobě v tomto dnešním uspěchaném a přetechnizovaném světě zase kousek dítěte.
Každý z nás by měl umět chvíli snít své utajené sny. Možná se páni kritici ve své neomylnosti báli být na chvíli opět dětmi. Pro ty z vás, kteří se nebojí, byl Baron Prášil přímo stvořen. Pak už tedy zbývá než následovat toto vyřknuté doporučení - „Na křídlech fantazie nést se dej a všechny divy světa znát si přej“ a to lze jedině s Baronem Prášilem.
Komentáře k článku
A pokud jde o píseň "Dál měj vůli žít", je to jakýsi remake Claptona :o) ale ta melodie je holt tak hezká (také léty prověřená) že to asi většině diváků vadit nebude.
ja myslím, že speciálně ohledně tohoto tématu se není třeba nějak do krve hádat. Já osobně si myslím nebo slyším doby u této inkriminované sloky rozdílně, ale klidně se přiznám, že regulérní hudební vzdělání nemám, tudíž se na to můžu dívat z laického hlediska úlně špatně a je klidně možné, že proto neslyším něco, co je hudebníkovi markantní - rozhodně by to nebylo prvně, takže se nemohu vyloženě přít.
Jinak co se týče příběhu - kolik děl nemá příbšh a úmyslně, stejně např. Kočky. Dobře, je tam základní dějová linie o jedné staré kočce. Ale vše kol je vata a příběhy jiných koček a je to nádhera.
Pokud to dílo nevyžaduje není bohatý příběh nutný.
Jinak vítám některé inovace s těmi projekcemi. Jinak chlápek na kouli co se vznáší nad hlavami, něco podobného už ty bylo, tedy ne tu ale ve světě a to v Tanci upírů v závěrečné scéně. Ale tady se to taky náramně hodí.
Co bych však kritizoval a nelíbí se mi, to je přidání kombinace komiků ale Mušketýři, Angelika a spol. Když nejde udělat humor v textu, tak se použije osvědčená dvojice jako Izer a spol a je klid. To přímo nesnáším a tápí to muzikál. V tom je například vynikající Adéla ještě nevečeřela, kdy tohohle nebylo třeba a humor je v hudbě i textech.
Svoboda, ten se bez tohohle úpně obešel a vytvořil úžasná díla. Mimochodem vzpomeňme, když se začal hrát Golem, jajký byl povyk, kritika hned začla odsuzovat za melodičnost, děj, opakovanost a já nevím co ještě,.... Nepřipomíná vám to něco? Samozřejmě i v Golemovi najdu chyby jako některé texty,... Ale dost o Svobodovi a hurá k Baronu.
Souhlasím s tím, že by se měl každý podívat a sám si udělá vlastní názor. Možná vás bádám k návštěvě, protože já snbílkem jsem... a mám rád fajn muziku
Vím, že forbíny mají základy v našem českém hudebním divadle ala Werich. Ale to by tu musel být moudrý pán, aby to uměl napsat a člověk co by to uměl dělat a necpal bych to všude... Ale dost už o snahu o humor.
Jinak co se týče hudby, i skladba Na křídlech fantazie mi něco připomíná a nevím co? Buďto je tak silný refrém, že ve mně budí jisté remoce nebo část je odněkud požita...
A jinak, Rennie, Pavla Krejčího neřeš, je to zakomplexovaný pán, kterému slovo tolerance bohužel nic neříká...
doporucuju místo planého kritizování pořádně číst - speciálně můj článek je přesně vyvážená kritika i pochvala půl napůl (ostatně jako všechny ostatní) a pokud to nejste schopen rozšifrovat nebo snad máte problém s významem slov - doporučuji navštívit odborníky. Vzhledem k tomu, že náš portál je naprosto nekomerční, a každý z nás svou práci dělá naprosto zdarma oproto profi novinářům a kolikrát dokonce se vstupem za vlastní finanční zdroje - tak rozhodně žádnou produkcí placení nejsme. Pokud už chcete někoho z úplatkářství nařknout , neřku-li veřejně, pak byste měl mít v ruce důkaz, v opačném případě to může závánět i žalobou.
A pro pana Krejčího, je otázka, jaké obsazení jste viděl (hlavně v hlavní roli), protože jsem viděla všechny 3 alternace a nikde jinde nejsou tak velké rozdíly hlavních představitelů jako tady. Bohužel. Takže zatímco u jednoho představeitele jsem se opravdu dost nudila, u druhého byla celkem mile překvapena a teprve u třetího jsem zažila, co to je pravý Baron Prášil se vším všudy. A tím pádem se na to dívá a poslouchá uplně s jinými pocity.
Ale abych se vrátila k původní myšlence, objektivně vzato by ale člověk měl vzít v potaz, že i umělec je jen člověk, a taky může mít svůj smolný den, proto by měl být zaškatulkován do kategorie ŠPATNĚ až na základě několik negativních zkušeností. Ale to je ideální stav - je mi jasné, že většina návštěvníků na to nemá ani čas a ani finanční možnosti - bohužel, to už je riziko pro pány umělce. A i já se musím přiznat, že jsem v jednom případě zařadila zpěvačku do negativního šuplíku, jelikož už jsem prostě dané dílo v jejím podání neslyšela, a právě ona jedna zkušenost byla natolik rozčarující, že to prostě způsobila ... A je to špatně. Tím narážím na velmi negativní reakce k osobě Daniela Hůlky. Premiéru jsem neviděla, takže nedokážu posoudit, ale představení, které jsem shlédla následně, rozhodně špatné nebylo. Nechám stranou taneční stránku věci, kde Dan nikdy zrovna nevynikal - to je pravda. Nicméně co se týče zpěvu - tam jsem rozhodně neshledala nic špatně, žádné avizované zadýchávání po 3. písničce apod. Ani jeho herectví mne nijak neuráželo.. Nechci tu teď rozepisovat srovnávací analýzu, jelikož ta se chystá v připravovaném článku, chci tím jen říct, že i skutečný BOREC na jevišti může mít den, kdy se na to nedá nejen dívat, ale ani poslouchat.
co tak myslíte?? Vzhledem k informaci, že se chystá článek porovnávat alternace, že bych tak porovnávala Dana Hůlku sama se sebou??? Zkuste uhodnout - třeba dodáme i nějakou cenu :o))
i humor je subjektivní záležitost a to, co mám či nemám zapotřebí zvládnu celkem bez problémů posoudit sama, bez urážky. Ale díky za Váš příspěvek.
A Vaší další reakci s prozrazením výrobního tajemství se už jen směju, vtipné to je, ale zároveň, jak většinou předvádíte i jindy, urážející!
oslovení "pane kolego" mi přišlo mnohem méně žoviálnější a zdvořilejší než stávající, ale jak si přejete. Rozhodně jsme Vás tím nepasovali na člena naší redakce, Bůh chraň - to bychom si ani ve snu nedovolili.
Prozradím Vám ještě jedno tajemství - "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" - tím narážím na Vaši poznámku o urážení, ale nemyslím si, že bych byla až tak ostrá, spíš jsem to pojala jako laskavý humor. A když se podíváte na svůj první komentář je mnohem více kousavější než můj vtípek, jinak řečeno začněte u sebe. Pokud mne někdo normáln formou osloví, tak nemám důvod mu neodpovědět.
Jinak k Vaší otázce, ano viděla, jen si nemyslím, že i kdyby tomu tak nebylo, že by to nějak zásadně změnilo můj pohled na věc, protože jsem hodnotila muzikál jako celek, nikoli z pozice obsazení. Proč se ptáte??
A co se týká mé otázky, byla položena jen ze zajímavosti, poněvadž (beru jen z doslechu) hodně lidí, co vidělo muzikál prvně s panem Hůlkou, se jim jeho výkon, jak to říct, zamlouval (neurazil), ale po shlédnutí dalších alternací už tolik nebo vůbec ne. Jsem zvědavý na Vaše srovnání.
úctu jistě ke svým čtenářům máme bez výjímek všichni redaktoři, ale všechno má své meze. Redaktor neznamená "Slouha a hromosvod", to se se vší úctou pletete, i kdyby to mělo znamenat, že některého ztratíme, přestože neradi. A tento můj názor sdílí naštěstí i majitel portálu - pokud by nesdílel, pak bych tu nebyla. Pokud se podíváte výše - nevidím nic neuctivého na mých reakcích na pisatele Viťa, Dana a jiní.. a rozhodně nemusí souhlasit s obsahem, či chválit. Na neúctu si bohužel stěžujete jen Vy.
Shrnuto, čtenář načíná diskusi a určuje tón, ve kterém bude vedena. Pokud chcete být kousavý, klidně buďte, ja nemám problem se s tím vyrovnat a neberu to jako boj na život a na smrt, spíše jako možnost změřit schopnost argumentace. Musíte se však vyrovnat i s faktem, že se Vám dostane stejně kousavé reakce, to se nezmění ani v budoucnu. A věřte nebo ne, patříte k mým favoritním respondentům a Vaši nepřítomnost zde v diskusích bych asi i citelně postrádala. Ale předpokládá to fakt, že si zvyknete, že redaktor je rovnocenným partnerem do diskuse a umí se bránit.