Muzikál Tarzan se v Hybernii hraje od 3. října, kdy měl svou premiéru. Ve čtvrtek 28. listopadu poodhalil svá zákulisní tajemství, a novinářům se tak naskytl jedinečný pohled na speciální líčení, byli svědky náročné akrobacie, ale mohli také nahlédnout na přípravy orchestru, nacházejícího se v útrobách za jevištěm a rozezpívání se hlavních představitelů, své jazzové etudy rozehrál Martin Šemík. Peter Pecha, Petra Vojtková, Mateo Klimek a Ernesto Čekan, v adventním čase symbolicky ozdobili také vánoční stromeček v předsálí divadla.
Muzikál Tarzan je založený na náročných artistických kouscích, kdy se herci ocitají zavěšení na lanech, ale procházejí také proměnou pod rukama zručných maskérek. (Pozn.: O premiéře muzikálu jsme psali v článku Tarzanovo hledání rodiny zde.) V odpoledních hodinách během příprav se tak Petr Pecha, představitel Tarzana, na chodbě Divadla Hybernia odevzdává všanc vizážistkám, které ho rovnoměrně potírají kulturistickou barvou. Barva jde navíc po představení špatně smývat. Líčení má přísná pravidla, neboť stejně jako další součásti představení podléhalo schválení společnosti Walt Disney, v jejíž licenci je v Praze muzikál uváděn. Novináři si mohli vychutnat i seskok Tarzana s Jane, při němž jsou využity horolezecké sedáky. A fantastický pohled se naskytl z výšky z lávky, odkud se na ukázku spouštěli pro potěchu oka fotografa ladnými pohyby jejich další kolegové z představení.
Další postřehy nejen ze zákulisí přináší Alena Homolková:
Po důkladné exkurzi zákulisí a zhlédnutí příprav na představení bylo zajímavé usednout do hlediště a podívat se na muzikál z pohledu diváka. Divák vidí už jen skvělý výsledek úžasné práce maskérů a kostymérů, kteří několik hodin předem herce líčí, natírají jim celá těla, aby vypadali opáleně, a oblékají je do chlupatých opičích kostýmů. Divák si možná ani neláme hlavu s tím, jak je možné, že Tarzana slyší, aniž by někde na jeho svalnatém těle rušil pohled na vysílačku a mikroport. Vysílačku má totiž herec rafinovaně ukrytou v paruce s dredy, takže nejenže není vidět, ale nehrozí ani zachycení propojovacích kabelů při artisticky náročných kouscích.
Divák nevidí celý tým lidí, kteří ve výškách obsluhují úvazy lián, na kterých létají vzduchem členové opičí tlupy. Vše vypadá velmi efektně a přivádí diváky v úžas, ale zároveň to musí být absolutně bezpečné, aby herci nepřišli k úrazu. Jak jsme se mohli přesvědčit na naší návštěvě zákulisí, stačí malá chyba obsluhy lián, a herci skončí na zemi s modřinami. V tom lepším případě. Takže když nám potom Tarzan létal při představení nad hlavami v prvních řadách, tajil se nám dech a doufali jsme, že obsluha deset metrů nad jevištěm tentokrát nezaváhá jako při zkoušce… Nezaváhala a efekt byl dokonalý!
Za každým divadelním představením stojí skvělá práce celého týmu, a divák z ní vidí pouze výsledek na jevišti. U Tarzana je tato „zákulisní práce“ opravdu neuvěřitelně náročná a vyžaduje si plné nasazení všech. Nejde totiž jen o výsledný efekt a úžasnou podívanou pro diváky, ale také o bezpečnost herců a všech zúčastněných. Tarzan prostě vyleze na strom, chytne se liány a skočí do prostoru. Teprve po nahlédnutí do zákulisí si člověk uvědomí, jakou důvěru musí mít k lidem tam nahoře ve výšce na rampách, které divák nikdy nevidí. Mají doslova v rukou hercovo zdraví a vlastně i jeho život! A tak jsme rádi, že nám produkce muzikálu dovolila do zákulisí a příprav na představení nahlédnout, a přinést vám o tom reportáž. Už jenom kvůli neuvěřitelným akrobatickým kouskům stojí představení za vaši návštěvu. Ale herecké výkony jsou samozřejmě také excelentní, tak si nenechte tento dojemný příběh z džungle s nádhernou hudbou Phila Collinse ujít! Na Tarzana se můžete zajít podívat i mezi vánočními svátky a také o Silvestru.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Komentáře k článku